Jak uniknout ze spárů rychlého občerstvení?
Tempo našeho století nabylo vysoké obrátky. To, co jíme, pijeme, pamlsky a vůbec – používáme, reguluje reklamní průmysl a média.
Řídí a programuje nás reklama, ne vědecké poznatky.
Prostor v novinách, knihách, časopisech, rozhlase av televizi se dá koupit. Po zaplacení v něm lze veřejně prezentovat veškeré informace – hoc by to byly i zdraví škodlivé doporučení. Možná inzerovat drogy, jako alkohol, či nikotin, lze propagovat nezdravá jídla a nápoje.
A naopak. Do obecného povědomí se často nedostane informace odborná, která by mohla být v konfliktu zájmů s reklamním poselstvím.
Pochopitelně, pokud by na jedné stránce časopisu byla reklama na solené lupínky a na druhé stránce rozhovor s vědcem – o bramborových lupínků, takový časopis by zřejmě ztratil nejméně jednoho inzerenta. Navíc je tu druhý problém – vědci často nedokáží podat informace „lidově“ a srozumitelně. A tak se k obyvatelům některé důležité informace ani nedostanou. Byly by „nudné“, nebo „nepříjemné“ a takové zprávy by mohly snížit sledovanost, či čtenost média. Čili by médiu mohly snížit zisk.
Člověk by očekával, že alespoň veřejnoprávní televize a rozhlas, které si platíme nesmyslně vysokým výpalným, bude vysílat informace celkem nezatížené komerčními zájmy. No není to tak. I v tomto médiu je do diváka pumpován reklamní elixír, plný okřídlených vložek, skvělých sušenek, které je třeba hoc i ukrást, ale jíst, piva, které je podle reklamy úžasné, tvrdého alkoholu, kokakolou, čokolády a různých krekrů.
V takové atmosféře si člověk ani neuvědomí, jak rafinovaně jsou v regálech obchodů naskládané potraviny. Lákavé a drahé jsou vždy více na očích, jako ty zdravější. Podobně jsou na tom i různé bufety, bistra a benzinové pumpy, které zachraňují vyhladovělých nebožáka, bloudící po městě, či řidiče, kteří dostali hlad.
Hladový člověk při pohledu na chutné, hoc nezdravé pamlsky zpravidla podlehne. A už cucá tyčinku, nebo chroupat sušenky.
Pokud se zajímáte o kvalitu svého stravování, měli byste svůj hlad řešit v předstihu – spíše než se dostaví. Je to absurdní, ale člověk často nedokáže předem kalkulovat s takovou samozřejmostí, jakou je hlad. Pokud jde na několik hodin z domu, je jisté, že dříve, či později přijde hlad. Mělo by být logické, že se na to připraví a vezme si nějakou zásobu.
V „terénu“ nebývá až tak jednoduché řešit hlad rychle a zároveň kvalitní potravou. Prakticky všechny formy rychlého občerstvení jsou někde mezi špatným, až nejhorším řešením. Tato jídla jsou totiž prodávány pouze s jediným cílem – vydělat.
Aby vydělali, musí prodávat extrémně chutné dobroty. „Chutnost“ je však dosaženo přidáváním vysokých dávek soli, cukru nebo chemikálií. Kdo by se pokusil denně se stravovat různými fastfoodových lahůdkami a zaléval jejich kokakolou, velmi rychle by skončil v nemocnici.
Mladí čtenáři mi asi budou v diskusi k článku asi oponovat, že se mýlím. Vždyť oni fastfood jedí denně a nic špatného se jim nestalo. Vím. I já jsem byl kdysi v minulém století mladý a pamatuji si, co všechno jsem v dvacítce snesl. Od divokých kombinací jídel a alkoholu, přes nedostatek spánku až po cigarety – a stále zůstávala dobrá nálada a zdraví. Stačí však počkat pár let. Už po třicítce to začne být jiné. Stejná porce a druh jídla a zátěže vás bezpečně ukotví na lůžko. O dalších 10 let se některé chutné dobroty okamžitě změní na průjem, či jinou koliku. To dává tušit, že různé burgery nebudou asi celkem ideální stravou pro člověka. Je to dobrý byznys, ale špatné jedivo.
Vraťme se nyní k problému, jak řídit své jedení a nestát se přitom rukojmím monopolní nabídky nezdravých jídel.
Jedním z řešení mohou být ořechy. Vím, mají vysokou energetickou hodnotu.
Stačí málo ořechů na to, abyste doplnili energii. Zaberou tedy poměrně malý prostor a přitom zasytí. Množství, odpovídající „jedné hrsti“ ořechů představuje rychlé řešení hladu kvalitní potravinou. Ořechy obsahují kromě vlákniny i různé prospěšné stopové prvky.
Ořechy mají energetickou hodnotu kolem 2 500 kJ na sto gramů (některé i více), neměli byste je proto jíst bez rozmýšlení. 30 až 40 gramů ořechů na zahnání hladu stačí. Takové množství většinou nezpůsobí ani problémy s trávením a nahradí například svačina – zasycení, i energií.
Ořechy by však měly být nezpracované.
Nechtějte různé opražené, či přesolené oříšky. Hovoříme o ořechách syrových, například o mandlích, či vlašských ořechách. Vyhýbejte se praženým soleným arašídy, zda přesolení pistáciovým oříškem.
Ořechy by neměly být zatuchlé, ani plesnivé
Toto je již vážnější problém. Velké procento ořechů v prodeji je mizerné kvality. Jsou zhořknutí, nejednou plesnivé. Obzvláště vlašské ořechy bývá jen velmi zřídkakdy možné sehnat v kvalitě, která se hodí i na konzumaci. Mnoho ořechů z pultů trhovců se dá použít jen na krmení odpadkového koše.
Pokud řídíte, nebo jste často v terénu, připravte si směs různých ořechů. Tuto směs mějte v lednici připravenou a na cestu si vždy odeberte přiměřené množství. Důležité je mít oříšky porcované, abyste omylem, či z žravosti, nesnědli více, než je třeba.
Samozřejmě, ideální by bylo doplnit takové jídlo i nějakou zeleninou! Bílá ředkvičku, či jiný druh snadno skladná zeleniny se přímo ideálně hodí.
Při dlouhých cestách je dobré myslet i na pití – stolní voda je optimální. Mějte ji u sebe.
Ujišťuji vás, že takové jídlo vás zasytí a dodá do organismu mnoho užitečných látek. Rozhodně vám bude prospěšnější, než kdybyste si dali karcinoburger a zalily ho ředěnou kyselinou fosforečnou světoznámé značky.