Deprese a obezita

Velmi často se dá slyšet výrok “jsem obézní a mám z toho depresi” ;. O něco méně často to bývá i naopak – “mám depresi a ještě jsem i přibral” ;. Jak to je?

Obezita se s depresí dost často setkává a to z různých důvodů. Prosím, pod pojmem deprese si ještě nic nepředstavujte, o tom bude skoro celý tento článek. Nyní se podívejme na souvislosti.

Štítná žláza, deprese a obezita

Je dobré vědět, že tyto tři “věci”; se v našem těle někdy setkají najednou a to proto, že jedna z nich může zhoršovat druhou i třetí.

Můžete trpět mírnou poruchou štítné žlázy a ani o tom nevíte.

  • To se může projevit tak, že začnete přibírat.
  • Nebo tak, že se vaše normální psychická pohoda se začne velmi pozvolna posouvat k méně optimální.

Jedno i druhé má často za následek změnu v chování, jakési “zpomalení člověka”; a to zase může postupně ovlivnit metabolické procesy v těle. Mimo jiné i činnost štítné žlázy. Jak se obezita stává vážnějším problémem, zhoršuje se často i celková imunita.

Pokud tedy trpíte obezitou, je dobrým nápadem, aby lékař myslel na možnost, že jednou z příčin může být i něco, co si na první pohled člověk nedá do souvislosti s přibíráním.

Zároveň je dobré myslet i na:

Vzájemné působení obezity a deprese

Běžné a zcela pochopitelné je, že pokud je někdo obézní “má z toho hlavu v smutku” ;. Může a nemusí se to projevit právě tak. To znamená, že někteří lidé jsou “smutní”; z toho, že jsou obézní a tak smutek zajídají. Pokud jde o skutečnou depresi, tak u nich postupně chybí akčnost. Člověk v depresi se méně hýbe ao to snadněji tloustne. No a někdy si lidé depresi léčí sladkostmi, což obezitu může ne akcelerovat, ale přímo katapultovat do výšin.

Některé druhy léků proti depresi mohou situaci také ještě zhoršit. Proto by lékař měl na takové riziko myslet av případě, že jde o obézního člověka, měl by volit léky, které situaci nezhorší. V některých případech je to možné.

Méně známé ale je, že to celé může fungovat i opačně. Pokud se podaří jednu ze tří složek zmírnit, mohou se zlepšit i ostatní dvě.

  • Pokud se podaří zjistit porucha štítné žlázy a podaří se ji léčbou správně nastavit, člověk může “ožít”; a začne hubnout.
  • Pokud se podaří zmírnit depresi vhodnou léčbou, člověk najednou začne více chodit na procházky, často i začne hubnout.
  • Nuž a pokud se navzdory ostatním potížím podaří někomu zhubnout, může to zlepšit nejen stav metabolismu, ale i “náladu” ;.

Vím, popisuji to laicky, ale toto není lékařský text. Spíše informace, že pokud trpíte obezitou, měli byste myslet i na tyto možné souvislosti.

Samozřejmě, známe mnoho obézních lidí, kteří jsou takzvaně fat & fit – tlustí a zdraví. Vidíte, že mají vynikající náladu, hýří humorem, jsou zdraví a vitální. Nebo mají jen jednu základní poruchu, například diabetes. Vinou nutnosti užívat léky přiberou. To jsou trochu jiné případy a tam o depresi ani poruše štítné žlázy asi lékař dlouho uvažovat nebude.

Chtěl jsem jen upozornit, že obezita je komplexní problém. Nemusí to být jen důsledek dlouhodobého přejídání se. V pozadí mohou stát různé příčiny. Ty pak mohou spustit pomalý proces zhoršování se zdravotní situace.

Mimochodem, kdyz Duz je řeč o konceptu fat & fit. Někteří lidé opravdu jsou zároveď tlustí a i zdraví. Bohužel pokud se s takovým fat & fit člověkem setkáte, dost často se po nějaké době rozhovoru ukáže, že vlastně ani tak docela fit není. Jen je to prostě taková povaha a to že má vyšší tlak, nebo mu občas více bouchá srdce nevěnuje velkou pozornost. Problém konceptu fat & fit je čas. Každý kdo nepřibral z důvodu nemoci (neboli absolutní většina obézních) je do jisté chvíle fit. Nebo se tak alespoň cítí. V této chvíli již běží klinické studie, v nichž jsou sledováni lidé co trpí obezitou a jsou zdraví. Za pár let bude známo, jak to vypadá. Zajímavé bude vidět, zda se tito obézní a zdraví lidé dožijí normálního průměrného věku v přiměřeném zdraví.

Nyní již můžete přestat číst, o obezitě jsem napsal všechno co jsem chtěl. Jelikož ale slovo deprese je často používané v hovorové řeči, v dalším textu bych rád trochu popsal znaky deprese. Pokud byste je na sobě, nebo na někom ze známých pozorovali, je dobré něco s tím udělat.

Deprese je označení pro psychickou poruchu

Ta se může projevovat zcela jinak, než je to často vnímáno. Běžná představa je ta, že deprese znamená smutek, chmurnou náladu. To je pravda, ale obraz deprese může probíhat i tak, že člověk si smutek vůbec nemusí uvědomit. Přitom jiné příznaky deprese dají tušit, že takový proces probíhá.

Na depresi je zákeřné to, že je lidé většinou považují za stav mysli, který se dá ovlivnit vůlí. Řekněme si proto několik základních informací.

  • Značně zhoršuje život člověka a přitom postižený vůbec nemusí vědět, že trpí depresí.
  • Lidé si obecně myslí, že deprese mohou porazit vůlí. Rada “mysli pozitivní” nebo “hlavu vzhůru” nepomůže a ani nemůže pomoci.
  • Deprese poškozuje zdraví a prohlubuje různá onemocnění.
  • Deprese může vyvolat, ale i být vyvolána obezitou.

Mnoho lidí se brání myšlence, že by mohly mít depresi. Možná si to spojují s duševní poruchou, tu zase s návštěvou u psychiatra. Nejsem přece blázen – řeknou si. Přitom pokud mají depresi, lékař by jim mohl pomoci.

Deprese a zdraví

Psychika, imunita, žlázy v těle – to vše tvoří propojený systém. Psychika vysílá informace, řídí tělo. Pokud je přítomna deprese, tělo je řízeno “depresivní”. Žlázy s vnitřní sekrecí se chovají v depresi jinak. Jakmile ale metabolismus nefunguje “normálně”, v těle se mění i poměry látek, které regulují náladu. Například chybná funkce štítné žlázy může vyvolat obezitu. Obezita mění stav v těle a může vyvolat depresi. Tyto změny začnou snižovat “sílu” imunitního systému. Ještě v době, kdy znaky deprese nejsou zcela viditelné již tedy tělo může snáze podlehnout některým chorobám. Tento proces však může běžet iv opačném pořadí. Například deprese může vyvolat postupné zhoršení fungování štítné žlázy a to urychlí obezitu.

Z toho vyplývá, že člověk, který trpí depresí bude obvykle i nemocnější – takříkajíc. Důležité je vědět, že stav může trvat roky a nikdo o něm neví. Deprese může být v takzvaném subklinickém stadiu, čili není běžně rozpoznatelná při rychlém vyšetření u lékaře. Můžete se setkat is pojmem larvovaná deprese. Pacient přijde k lékaři proto, že má nějaké zdravotní potíže – možná je obézní nebo má bolesti, často je nemocný, nebo trpí nespavostí. Může to být mnoho různých problémů. Lékař však nerozpozná, že pacient trpí depresí. Zaměří se na léčení / řešení konkrétního problému, který pacienta trápí. Zpravidla neúspěšně. Pacient pak koluje po různých lékařích, odbornících. Podstoupí mnoho vyšetření a testů. Nedaří se odhalit příčinu potíží. Ta totiž je skrytá – je to deprese.

Deprese a pracovní výkon

Pracovní výkon při depresi obvykle bude klesat. Není to však nutné. Někdy člověk s depresí může pracovat. Jsou totiž různé druhy deprese. Běžným společným znakem při depresi však je problém se spánkem, obvykle silná nespavost. Při takovém vyčerpání (z nespavosti) je jen zákonité, že člověk nepodá vrcholný pracovní výkon. Navíc jakékoli chmurné myšlenky má, může to připsat nevyspání. “Nemám depresi, jsem jen nevyspalý.” Sebeklam, který vypadá důvěryhodně.

Každopádně, jak si povíme později, pro depresi je typické, že klesá výkon, klesá radost z práce a ze života, klesá zájem o okolí, o výsledky. Důležitým je slovo klesá. Chcete-li odhadnout, zda trpíte depresí, jedním z diagnostických kritérií je právě to, zda předtím jste měli nějaké vlastnosti a nyní jsou značně jiné. Pokud předtím vás bavil nějaký koníček a teď vás už nic netěší, je to signál, že něco asi není v pořádku.

Druhy a příčiny deprese

Deprese může vzniknout z velkého množství příčin. Zhruba je můžeme rozdělit na tři druhy:

  • Endogenní deprese, tedy deprese vyvolaná “zevnitř”. Z různých příčin se v těle může vytvořit prostředí, které vede k depresi. Už jsem zmínil štítnou žlázu. Pokud pracuje chybně, deprese je jedním z důsledků. Jiným příkladem je látka serotonin, která pokud se tvoří v nedostatečném množství, postupně utlumuje aktivitu a vede k rozvoji deprese. Mnoho dalších tělesných poruch se může navenek manifestovat depresí.
  • Exogenní deprese je deprese “zapříčiněna” vnějšími okolnostmi. Dá se o ní hovořit i jako o reaktivní depresi. Někoho vyhodí z práce, umře mu manželka a tak se dostane do těžké situace v níž je na něj vyvolán silný tlak. To může následně vést k rozvoji deprese.
  • Deprese podmíněna užíváním látek, které ji podporují. Nejčastěji to může být alkohol. Alkohol má silný depresogénny účinek, tedy vyvolává depresi. Po prvním skleničce byste možná řekli, že je to přesně naopak, ale později se situace změní. Kdy jste se po pár skleničkách ráno vzbudili rozzářená a radostně vykročili do nového dne?

Deprese vyvolaná vnějšími příčinami se niekdey dá ovplvniť jejich vyřešením. Nezaměstnaný si najde práci, po fázi truchlení si najde novou partnerku a po čase bude v pořádku. Deprese vyvolána poruchou vnitřních procesů v těle se “léčí” těžší. V provm řadě o ní člověk dlouho neví a zvyká si na to, že jeho život se mění. Později už je pozdě. Zde nepomůže chtění. Pomůže lékař, který může navrhnout vhodnou terapii.

Je deprese léčitelná?

Mnoho druhů deprese dnes psychiatrie zvládá s dobrými výsledky. Terapie deprese může být velmi rozličná. Někdy jde o psychoterapii, která je postavena na rozhovorech s pacientem. Jindy může jít io rehabilitaci, nebo skupinovou terapii. Někdy je třeba přidat i léky, nejčastěji antidepresiva.

Antidepresiv je mnoho druhů a lékař vybere takový lék, který má šanci příznivě ovlivnit psychický stav a zároveň způsobit co nejmenší škody. Bohužel i dnešní psychofarmaka k léčbě deprese stále mají i nežádoucí účinky. V minulosti to býval těžký útlum. Současné léky jsou již na tom mnohem lépe a moderní antidepresiva vrátí člověka zpět “do života” někdy i za několik týdnů.

Můžete napadnout myšlenku podávání léků. Mají nežádoucí účinky. Ty vždy třeba posoudit až v porovnání s tím, jaké účinky by měla deprese, kdyby se neléčila.

Jak zjistit, zda máte depresi?

Existuje několik diagnostických postupů, kterými se deprese dá odhadnout. Stanovení diagnózy může udělat jen zkušený lékař, psychiatr.

Příznaky deprese si můžete projít a pokud máte pocit, že se vás to týká, pak je vhodný čas poradit se s lékařem. Zde si však ještě můžeme podívat několik dalších bodů, podle kterých můžete určit, zda se vás deprese náhodou netýká. Existuje Beckov dotazník deprese a zde je jeho zjednodušená verze. Zjednodušil jsem to tak, že pro každou oblast ponechávám jen dva krajní stavy – zcela bez deprese a typicky pro depresi. Tak získáte rychlý přehled oblastí, do kterých deprese zasahuje. Není účelem, abyste si sami vyhodnocovali skóre. No pokud byste pozorovali, že ve více znacích odpovídáte vy, nebo vaši známí obrazu deprese, raději se poraďte s odborníkem.

  1. Smutek: normální je necítit smutek. Pokud se častěji cítíte sklíčení, nešťastní, nebo smutní, dejte si bod.
  2. Budoucnost: normálně je neobávat se budoucnosti. Pokud se nemáte na co těšit, nevidíte v budoucnu žádnou naději, nebo se jí obáváte, dejte si bod.
  3. Minulost: normální je, pokud jste s minulostí zhruba spokojeni. Pokud cítíte, že vás v minulosti pronásledovalo neštěstí, neúspěchy, selhání a zklamání, máte bod.
  4. Radost: normální je necítit ani nespokojenost, ani zvláštní radost. Pokud však cítíte, že vás věci, nebo činnosti již nebaví tak jako předtím a chybí vám potěšení, nepotěším vás ani teď – bod za depresi.
  5. Pocity viny: normální je netrpět pocity viny. Pokud cítíte pocity viny častěji, je to znak deprese a dejte si bod.
  6. Potrestání: normální je nemít pocit, že byste si zasloužili za něco trest. Pokud máte pocit, že by mohl přijít “trest” za něco z minulosti, nebo že nic jiného než trest si nezaslouží, potrestejte se dalším bodem.
  7. Zklamání ze sebe: normální je necítit ze sebe zklamání. Pokud máte pocit zklamání, znechucení ze sebe, nebo dokonce se nenávidíte, máte bod.
  8. Sebevědomí: normálně je cítit se rovnocenně s ostatními. Pokud máte pocit, že děláte spoustu chyb, nestojíte za nic a že za všechno zlé můžete vy, máte bod.
  9. Sebevražda: normálně je nemyslet na takové věci. Pokud se občas přistihnete při myšlenkách o ukončení života, je to možný znak deprese. I myšlenky o smrti jako takové mohou být signálem.
  10. Pláč (schopnost plakat): normální je neplakat, nebo jen ve vážných situacích. Pokud cítíte, že pláčete častěji než v minulosti, je to signál. Pokud pláčete častěji, snadno vás něco rozcitlivieť a nevíte přestat, i to může být znakem deprese.
  11. Podrážděnost: normální je nepociťovat podrážděnost. Znakem deprese je-li častěji cítíte rozladěnost, jste podráždění. V případě vážnější deprese však může nastat opačná situace. Věci které vás v minulosti rozčílily vám začnou být lhostejné.
  12. Zájem o ostatních: normální je zajímat se o lidi kolem sebe. Znakem deprese je snížení zájmu o ostatních.
  13. Rozhodování se: normálně je rozhodovat se snadno, zejména v běžných situacích. Znakem deprese jsou potíže v rozhodování io běžných věcech.
  14. Zevnějšek: normálně je starat se o svůj vzhled a oblečení. Znakem deprese je, že člověk o sebe nedbá. Jednak si to může jen o sobě myslet, ale v pozdějších fázích o sebe opravdu nedbá. Neholí se, nosí neupravené šaty, může zanedbávat hygienu.
  15. Práce, aktivita, činnost: běžné činnosti a práce normálně člověku jdou více – méně od ruky. Znak deprese je, pokud se musíte stále nutit, musíte se přemáhat, abyste cokoliv začali dělat.
  16. Spánek: normální je poměrně rychlé usínání a spaní celou noc. Koho trápí deprese, často se probudí předčasně nad ránem a už neusne.
  17. Únava: normální je necítit únavu, pokud nejste po námaze. Koho trápí deprese, může se cítit unavený téměř po všem. Ve vážných případech může únava znemožnit provádět i běžné činnosti.
  18. Chuť k jídlu: normální člověk má přiměřenou chuť k jídlu. Deprese obvykle způsobí nechuť k jídlu. Takový člověk jí méně. V některých případech však může deprese způsobit naopak přejídání. To tehdy, když se postižený snaží “léčit” sladkostmi. Takže pokud máte změnu v chuti k jídlu, může to být signálem.
  19. Ztráta hmotnosti: normálně je držet si zhruba stejnou hmotnost. Pokud hubnete, může to být signál mnoha problémů, i deprese.
  20. Starosti o tělesné zdraví: normálně je nemyslet na zdraví, dokud jsme zdraví. Pokud na své zdraví myslíte často a děláte si starosti, může to být deprese. Pokud vás potíže nebo bolesti vyčerpávají, je to ještě pravděpodobnější.
  21. Libido: normální je mít zájem o sex. Snížení zájmu o tuto aktivitu může být signálem deprese.

Ještě jednou chci zdůraznit, že tyto body jsou pouze orientační dotazník. Nedají se posoudit izolování. Pokud někdo hubne bez příčiny, nemusí to být znakem deprese – může to být jiná nemoc. No a může jít o to, že hubne, ale nezná příčinu – stačí malá změna stravy + pohyb a mnozí obézní začnou hubnout.

Proto vyhodnocení těchto bodů berte tak, že čím více odpovědí máte signalizujících depresi, tím závažnější na ni musíte myslet.

Deprese a antidepresiva

Antidepresiva jsou známé tím, že se po nich tloustne (ne ze všech). Na druhou stranu právě deprese sama o sobě může být příčinou, že člověk v minulosti začal přibírat. Nespokojenost s sebou, pocity méněcennosti, marnosti. “Nestojím za nic, nikdy to nedokážu, jsem nemožná”. Podobné výroky slyšet od mnoha tučných, kteří v jídle hledají útěchu. No jídlem depresi nepřeválcuje. Dále tloustnou aniž by řešily problém. Pak to mohou být právě antidepresiva, které protnou onen bludný kruh.

Nachází se stále více souvislostí, které poukazují na vzájemnou propojenost okruhů psychika – metabolismus – imunita. V učebnicích se pro srozumitelnost taková témata přebírají zpravidla odděleně. Člověk však funguje jako celek. Všechny systémy lidského těla jsou propojeny a oboustranně se ovlivňují.

Pokud se lekla, organismus okamžitě vylučuje různé látky, které mu umožní akci (útok nebo útěk). Naopak, pokud nastane porucha v produkci některé z látek vypouštěných do krve, má to za následek i změny v psychice. Například začnete mít pocit úzkosti, či agresivity, mrzutosti, nebo deprese … Proč? Stačí, když se změní něco v metabolismu.

Deprese může vzniknout jako důsledek metabolické poruchy. Nedá se však říci, co bylo dříve. Ať obezita nebo deprese. Deprese může vyvolat metabolické změny, i potlačit imunitu. A naopak – porucha metabolismu může vyvolat depresi.

Stačí tedy malá porucha endokrinního systému a je možné, že začnete zároveň přibírat i trpět depresí. Jedno posílí druhé. Je známo, že narušení funkce některých žláz (například štítné žlázy) má vliv i na obezitu. Méně známé je, že má vliv i na psychiku. A to ještě nebyla řeč o imunitě. Ta je ovlivňována i psychickým stavem, náladou a následně ovlivňuje stav zdraví. Pohoda a dobré fungování ostatních funkcí těla podporují i imunitu. Naopak, stres, dlouhodobý smutek bohužel deprese ji oslabují.

Pokud se člověk dlouhodobě přejídá, zatěžuje organismus celkově. Trávení pak není optimální, což klade zvýšené nároky i na imunitní systém. Imunitní systém určuje, co je pro člověka špatné a co dobré. V případě stravy se to děje právě v zažívacím traktu.

Pak padne otázka: “To jako mám jít k cvokař? Jsem tlustý, nejsem blázen! “Jste tlustí? Nepatříte právě k optimistou? Pak se raději vážně zabývejte myšlenkou, zda stinná nálada neovlivňuje příliš mnoho z vašeho života. Pak by vám léčba případné deprese mohla pomoci vrátit nejen chuť do života, ale i lepší postavu. Pokud plánujete hubnout, návštěva psychiatra může být výborným nápadem. Možná z toho bude jen pár minutový rozhovor. Psychiatr vám však může pomoci is motivaci při hubnutí. Vhodně vedeným rozhovorem může posílit váš záměr zhubnout. Je možné, že vás požene i ke internistovi, či na jiná vyšetření. Nebojte se toho. Vinu na vaší obezitě i depresi může mít nakonec něco jiného, než jen nevhodné jídlo. Třeba zhoršená funkce některé žlázy … Není to velmi časté, ale stává se to.

Myslete na to. Někdy je lepší poradit se s několika lékaři, jak konzultovat své problémy s ženskými časopisy, bestsellery a “okolím”. Málokdy člověk přibere jen z jediného důvodu.

Pridajte komentár:

Napište váš komentář k článku...

Vyplňte ešte: