Novoroční předsevzetí

Nový rok se často spojuje se záměrem něco ve svém životě změnit. Mnoho lidí se proto rozhodne zvolit si nějaký záměr, který by pak mohli v dalším období realizovat. Je to asi dobrý nápad dávat si předsevzetí do nového roku. Raději se o něco pokusit, než ne. Nicméně, začněme zákeřně. Nač čekat? Proč lidé potřebují nějaký nový rok na to, aby začali něco ve svém životě měnit? Technicky je to jedno. Začít s něčím se dá kdykoliv. Jsme však zvyklí řídit se systémem. Pak i události podřídíme určitému rozdělení. Příklad:

  • Peníze. Běžně se objevují určitá čísla a vzácně jiné. Cena 10,01 je velmi neobvyklá, zato 9,99 vidíte skoro všude. To přitom platí bez ohledu na měnu a její hodnotu. Zatímco jsme třeba na Slovensku měli koruny, běžným spropitným byla pětikoruna. S patnácti centy jako „pozorností“ byste dnes asi spíš pořádně naštvali. Díky nastavení nové měny se najednou staly centy téměř až bezcenné.
  • Data. V datech je to podobné. Úkoly, čas i termíny měříme na hodiny, dny, roky. I zde je vzácné, že by vám někdo oznámil, že porada začíná ve 9:22 a 17 sekund. Zaokrouhlujeme na dny i hodiny. Málokdy dostanete termín za 4 dny, 7 hodin, 2 minuty a 5 sekund.
  • Jiné měřitelné věci. Metry, čas, velikostní čísla oděvů, clonové čísla fotoaparátů, velikosti pamětí počítačů, kostky cukru … Všude, kde jsou k dispozici nějaká měřítka, skokové přírůstky, násobky a podobně.

Proto při významnějších zlomech je zcela přirozené, že člověk zaváhá, zda by to neměl nějak oslavit, nebo alespoň si to uvědomit. Pokud někdo shazuje kila, přesun na menší velikostní číslo v šatech, nebo posun pásku o jeden dílek je vždy příjemným výsledkem.

Prvních 100 tisíc, první milion je ve finanční oblasti v jistém smyslu zlomová věc, i když se vlastně nestalo nic jiného, ​​jen že se najednou změnilo několik číslic na účtu. Je to ovšem psychologická „hranice“ tak, jak se někomu může věc za 101 eur zdát drahá a věc za 99 eur ještě snesitelná. Přitom rozdíl v reálné ceně je zanedbatelný.

Nový rok je rovněž takovým skokem. Je čas bilancovat. Proto si lidé dávají novoroční závazky stejně rádi, jako přání.

Právě bilancování minulosti často vede k nápadu, že věci by mohly být i jiné, lepší. I proto vznikají novoroční předsevzetí. Člověk si uvědomí, že prošel rok. Je čas plánovat, jak by měl vypadat ten další.

Jak si vybrat vhodná předsevzetí?

Toto může být vyřešeno poměrně rychle. Je pravděpodobné, že vám jako první něco napadlo. V té chvíli už asi máte vhodný námět. Pokud je něco, co byste rádi ve svém životě změnily, obvykle si to už uvědomujete. Nemusí vám to být příjemné – třeba když jsem ještě kouřil, věděl jsem, že zbavit se tohoto zlozvyku by bylo to pravé. Ale zároveň jsem tu myšlenku potlačoval, protože se mi nehodila …

Pokud byste museli začít spekulovat o tom, co takové byste si mohli předsevzít na nový rok, je pravděpodobné, že to již bude spíš něco pracovní. Nebraňte se však ani takovému nápadu. Nejednou je výhodné dobře si promyslet co chceme dosáhnout a pak vybírat cesty, jak na to.

Doporučuji vám, vybírejte si takové cíle, které vás osobně něčím inspirují, nebo naplňují. Nebo mají potenciál zlepšit nebo zpříjemnit vám život později. V samostatném článku si probereme, jaké „parametry“ by takové předsevzetí mělo mít. I to je důležitá maličkost, protože pokud si chybně definujete své cíle, tak je nakonec nesplníte.

Často si lidé dají novoroční závazek jako je například

  • Letos být povýšen
  • Více vydělat
  • Více cvičit
  • Snížit stres
  • Zhubnout
  • Učit se nové věci

Podobné náměty jsou samozřejmě velmi podnětné. Nejsou však splnitelné. Nedají se měřit. Pokud totiž plánujete více cvičit, tak i když nejbližší týden nepůjdete do tělocvičny ani jednou, nic se neděje. Vždyť celý rok je přece před námi. Právě v tom je chyba takových vágních předsevzetí. Jdou dny, nic se neděje a přitom máme hřejivý pocit, že letos bude právě tím zlomovým bodem.

Leden – žeň posiloven

Kdo chodíte cvičit, jistě to znáte. V lednu jsou tělocvičny přeplněné. Objeví se v nich mnoho nových tváří. Nejeden cvičenec si koupí permanentku na měsíc, nebo na rok. V naději, že ho to pak „donutí“ dlouhodobě cvičit. Bohužel praxe již dávno ukázala, že ani permanentka za 25 tisíc korun na rok vás nedonutí chodit pravidelně cvičit.

Je to ukázka něčeho lidského – málokdo vydrží dělat to, co ho nebaví. Ti kteří chodí cvičit během celého roku by si k pohybu našly cestu i kdyby zavřeli všechna zařízení. Zvedali by kameny namísto činek, nebo chodili do přírody. No a ti, co by sice chtěli výsledky, ale nechtějí zaplatit cenu? Ti se z toho nevykoupí ani drahým vstupním, ani rotopedem v obýváku. (Už samotná myšlenka cvičit v pohodlí signalizuje možnou chybu v uvažování. Vím, jsou takoví, co se doma cvičit donutí. Většinou však ne.)

Nenadělte si trest naprostého odnětí svobody

Pokud tedy vůbec plánujete nějaké novoroční předsevzetí, měli byste dobře zvážit, co přesně to má být. Mělo by to být něco, na čem vám opravdu velmi záleží. Něco, pro co jste ochotni podstoupit i utrpení, vzdát se svého pohodlí nebo návyků.

Nemělo by to znamenat, že jménem plnění novoročních předsevzetí zcela ztratíte svůj život. I když zdravá životospráva to vlastně předpokládá. Nepít, nekouřit, jíst zdravě a cvičit – to je základ. Připočteme-li doporučení méně nebo vůbec nesledovat politiku a televizi, pro některé lidi takový režim může připomínat trest – nesvobodu.

Bohužel právě svoboda volby je dnes často tím faktorem, který nás přivádí k špatným volbám. Volíme zábavu namísto vzdělání, odpočinek namísto tréninku, pamlsek namísto zdravé potraviny. Je to příjemné, ovšem následky se nám velice nezamlouvají.

Předsevzetí nemusí být jen nová věc do života

Velmi často si jako závazek představujeme něco nového. Naučit se jazyk, zlepšit si vědomosti, více cvičit. To vše však vyžaduje i určitý prostor – myšlenkový, časový, prostorový. To nás může přivést k myšlence, že předsevzetí do nového roku může být i ve smyslu minus.

Vzdejte se všeho, co už v životě nepotřebujete. Nebo nechcete, aby to mělo na váš život vliv. Vyhoďte, co nepotřebujete.

  • Jistě pomůže, pokud ze svého šatníku vyházíte všechny staré hadry, které už ani doma nerádi nosíte.
  • Dejte pryč staré knihy, které už nebudete číst. Možná vám jen připomínají období, na které již chcete zapomenout.
  • Rovněž je dobré uklidit si ve svém světě duševní pozornosti.

V každé chvíli můžeme myslet jen na jednu věc. Ujistěte se, že se v duchu nevracíte k tématům, které chcete vyhodit.

  • Starý vztah,
  • křivda,
  • neštěstí,
  • politika,
  • drby …

To vše jsou oblasti, které se vyplatí vyhodit ze své pozornosti. Takové předsevzetí na nový rok vám může prospět.

Vím, není to snadné. Pokud vás zatěžuje něco z minulosti, je nelehké zakázat si na to myslet. Ale minimálně se o to vědomě pokoušejte. Témata, kterým nechcete dávat plnou a častou pozornost nahraďte jinými. Vytvořte si seznam věcí, kterým se chcete věnovat. Pokud si na ně nemůžete vzpomenout když je potřeba, vyrobte si kartičky s afirmacemi a připomínkami. Jakmile si uvědomíte, že už zas se brodíte v bahně minulosti a vzpomínek, podívejte se na některou kartičku a donuťte se přepnout pozornost na jiné téma. Takovým způsobem postupně „vyhodíte“ ze své pozornosti a života témata a oblasti, které vás zatěžují, zraňují, nebo jen parazitují na vašem čase. Takové předsevzetí do nového roku může být velmi prospěšné, protože vám vytvoří čas a prostor vaší pozornosti na nové cíle.

Čas pomáhá ve změně i v předsevzetích z nového roku

Je dobré vytrvat. Mít disciplínu. Potrvá to sice několik týdnů, ale pak se věci začnou pomalu měnit na návyk. Mnozí lídři nás učí, že stačí 21 dní na to, abyste si vytvořili návyk na změnu. Pak to už jde snadno. Hmm. Nejsem si zcela jist, zda je třeba mystifikovat toto číslo.

  • Je jisté, že dlouhodobým opakováním se věci stávají rutinou a samozřejmostí.
  • Je ale jisté i to, že pokud jsou pro vás nepohodlné, tak se nikdy nestanou příjemné.

Pokud se vzdáte čokolády, je jisté, že vám bude chybět stále méně. Po pár týdnech to bude už docela snesitelné. No pokud jste ji měli rádi, trvale ve vás zůstane nevyřešený problém. Vždy budete mít chuť. I dvacátý druhý den a i dvacátý druhý rok. Rovněž tréninky – jít je vždy v jistém smyslu nepohodlí. To zůstane.

Dáváte si na nový rok takové předsevzetí, které je náročné na vaši „obětavost“ a disciplínu? Je náročné? Super! Smělé cíle vás posunou obvykle dále, než opatrné. No v takovém případě si musíte najít i mechanismy kontroly a tlaku, který na sebe vyvinete. Vím, ideální je mít takový sen a takový cíl, který vás přímo láká pustit se do práce. V praxi však velké cíle často odradí. Z různých příčin nás pak přivalí problém zvaný prokrastinace a ten zabrání dosažení cílů. Proto je dobré mít kromě cílů i nějaké biče, kterých mrskání vás bude nutit zvednout zadek.

Člověk je od přírody líný (i zvířata!) A řídí se principy:

  • pokud není třeba se hýbat, tak se odpočívá
  • pokud se něco musí udělat, třeba to udělat co nejúsporněji

Proto potřebujeme nějaký mechanismus, který nás pak naše slavné novoroční předsevzetí donutí splnit i proti naší nelibosti. Nejednou pomůže, pokud své záměry zveřejníte. Vždy pomůže, pokud si evidujete plnění kroků a plánu.

Nespoléhejte se proto na 21 dní jako na naději, že pak se jako kouzelným proutkem všechno změní. Nic se nestane. Stane se jen to, že si trochu zvyknete na nové věci, které jste předtím nedělali. To je pro vás zároveň signál, že je možná čas trochu přidat. V nepohodlí se totiž rodí výsledky.

Jak plánovat své cíle? Jak si je zvolit? Jak optimalizovat svůj život? Tyto otázky probírám podrobněji v knize Jak dosáhnout úspěchu. Možná vám přijde akorát vhod.

Pridajte komentár: