Zelenina ke každému jídlu

Tento název vypadá jako heslo a  je i tak myšlený. Nalepte si ten nápis na ledničku i na jídelní stůl.

Když jsem měl 40 kilo nadváhu, plivl bych na každého, kdo by přede mnou slovo zelenina byť jen vyslovil. Takový hnus! Kdo by už jedl nějakou trávu? Nejsem přece zajíc. To si raději dám pořádný kus mrtvého prasete. Dnes se již na věci dívám jinak. Na zeleninu si lze pěkně zvyknout a v tomto článku vám na to dám pár tipů.

Pokud budete ke každému jídlu jíst zeleninu, postačí vám z něj mnohem menší porce a po jídle budete mít velmi dlouho pocit úplného nasycení. Stačí trocha mrkve, salátu, může být i kedluben a jste za vodou. Porce, která by vám před časem nestála ani za ochutnání, vám nyní bude na dlouho stačit. Nic víc psát netřeba – zkuste si to. K malé porci oběda jeden kedluben a v době svačiny stále nebudete hladoví!

Kdy nám zelenina nechutná?

Naše tělo je přizpůsobivé.

  • Zkuste být pár hodin v přítmí a začnete dost dobře vidět. Pokud pak ale vyjdete na světlo, bude třeba zvyknout si.
  • Zkuste absolvovat hlučný koncert. Po něm nějakou dobu nebudete zcela dobře slyšet tiché zvuky.
  • Dejte si výborný a chuťově vyladěný oběd ve fastfoodu. Po něm vám nebudou chutnat běžná jídla.

Tím, že se umíme přizpůsobit, můžeme přežít i v značně nepřátelských podmínkách. Ale v případě stravování máme vážný problém.

Výrobci zaměstnávají skupiny vědců a velké skupiny lidí, na kterých testují chutě. Cílem každého výrobce je naladit chuť tak, aby pokud možno každého ohromila. Aby po ní lidé toužili. Aby kupovali více a více toho výrobku. V tomto boji se předhánějí nejlepší z nejlepších. Ostatní nepřežijí.

Pokud jste tedy zvyklí kupovat výrobky vyrobené v továrnách, velmi často jsou to rafinované chutě a vůně. Někteří prodejci zapojují i emoce a v restauracích najdete i zábavu – hlavně pro děti.

Jak se dosahuje výrazný chuťový zážitek? To je obvykle nejvíce střežené tajemství příchutí a esencí. Ale dvě složky jsou přítomny s železnou pravidelností: sůl a cukr. Tak se dá dosáhnout vrcholná a intenzivní chuť. My si časem na přesolené a přeslazené jídla zvykneme jako na určitou “normu”. Jsou lidé, kteří si polévku automaticky přisolí, aniž by ji ochutnali. Ti jsou jasní – jejich chuťové pohárky jsou navyklé na maximální chuť. Právě tito lidé pak nebudou cítit jemné chutě. Jsou chuťově “ohlušení”.

Samozřejmě nikdo z nich to nepřipustí. I já jsem byl v tom stavu. Věděl jsem, co je dobré. Ale nevěděl jsem, že příliš intenzivní chuť je vlastně nečekaně fádní. Jen jsem nevěděl, že to nevím.

Jak začít cítit chutě přirozených jídel?

Kdo je zvyklý chodit jíst do fastfoodu a jiných zařízení, ten má podobný problém.

  • Vodu, nebo čaj bez cukru nechce. Potřebuje limonádu a bublinky.
  • Zeleninu či jednoduché jídla nechce. Má rád silné chutě.

Zbavit se tohoto stavu je možné nejrychleji pomocí tvrdého půstu. Tím nemyslím nějakou hladovku, nebo náboženský význam tohoto slova. Jednoduše si dejte asi na měsíc

  • Absolutní zákaz solit. U soli platí, že zákaz se vztahuje i na glutamát sodný i na “srdcařskou” sůl. Jednoduše budete jíst úplně neslané jídla. Pokud nějaká surovina (třeba sýr) sůl obsahuje, je to v pořádku. Ale nesmíte si přisolovat. Nic.
  • Absolutní zákaz sladit. To se týká i umělých sladidel včetně stévie. Jednoduše cokoliv, co chutná sladce, máte zakázáno. Med, ani banány.

Taková dieta je první dny brutální. Nebude vám chutnat. Pokud to vydržíte, začne se s vašimi smysly dít totéž, jako když z jasného slunečného dne vstoupíte do neosvětleného sklepa. Nejdříve je tam tma. Pak začínáte rozponávat nějaké obrysy. Později je to stále lepší. Po půl hodince již budete vidět i mnoho detailů a možná barvy. Podobný proces proběhne i při takovém režimu ve stravě.

Zhruba za měsíc zjistíte, že jste si na téměř nechutné jídla začali zvykat. Najednou zjistíte, že se těšíte na tofu (protože je slané) a že se těšíte na tu zvláštní chuť lněných semen s jogurtem a ovesnými vločkami. Dříve byste to možná vyplivli jako odporné. Teď to už jde.

Díky tomu, že asi měsíc máte jíst bez soli a sladidel, studujte. Hledejte v receptech různé triky, jak se pomocí bylinek a třeba chilli papriček dá nahradit sůl. Ne, nedá se nahradit úplně. Ale dá se to sníst a dá se na to zvyknout.

V této době si asi začnete uvědomovat, že cítíte hodně chutí a vůní, které jste předtím nevnímali. On totiž glutamát sodný je sice výrazný a chutný, ale zároveň i velmi stejně chutný.

Později, třeba po měsíci, si můžete dovolit zase jemně solit. Chcete-li osladit, použijte stévii.

  • Na pocit plné chuti vám postačí i mimořádně malá dávka soli, nebo stévie.
  • Díky tomu, že jste se naučili jinak pracovat s kořením, budou vaše jídla mimořádně chutné.
  • Zelenina jako kedluben či rajčata naráz bude pro vás normální, výrazně chutnou potravinou.

Pamatuji se, že před tím, než jsem zhubl, bych zeleninu nejedl. Například rajčata. Divná, nezajímavá chuť. Pokud vůbec, byl bych je musel nakrájet. Posolit. Dodat cibulku. Cukr. Ocet. Koření. Pak bych už trochu cítil chuť.

Dnes mi stačí jíst přímo rajčata a s chutí nemám žádný problém. Pokud to má být, mimořádně, zakapeme je dýňovým olejem a balsamikovým krémem. Posypu sušeným česnekem Kotányi (jiný není tak dobrý) nebo lze použít čerstvý česnek, jen se to hůře dávkuje na pravidelné rozložení. Lahůdka je na světě.

V případě zdravotních problémů s takovými změnami buďte opatrní

Pokud se plánujete pustit do tohoto režimu, mám pro vás dvě zprávy.

  1. Drastické omezení soli prospěje zdraví.
  2. Omezení soli může zásadně změnit to, jaké dávky léků potřebujete.

Proberme si to proto raději podrobněji. Zatímco cukr řídí naše přibírání a dělá těžkosti zejména s inzulínem, sodík je také pachatelem škod. Mnoho soli zásadně zvyšuje krevní tlak. Mnoho mužů se stravuje výše uvedeným nezdravým způsobem a zároveň jsou na silných lécích na tlak.

Přechod na dietu bez soli vám během několika dnů srazí krevní tlak! Pokud předtím jste měli například těžkou hypertenzi 170/110 tak po třech dnech bez soli můžete být na číslech 130/85, což je v podstatě normální tlak. Toto jsem před pár týdny viděl na vlastní oči u jednoho staršího známého. S lékařem musel v dalších dnech měnit dávkování léků, protože měl závratě. Bez soli spolu se silnými léky na tlak se dostával na příliš nízká čísla.

Toto je jen jediný příklad z praxe, ale upozorňuje na to, že stravou je možné dramaticky ovlivňovat svůj zdravotní stav. Podle mě je lepší vzdát se slané chuti. Raději to, jak mít každou chvíli nitroglycerin pod jazykem a strach, jestli nezačíná infarkt.

Později můžete do stravy sůl opatrně přidávat a najdete si takové množství, které je pro vás vhodné. Kolem 5 gramů soli za den bude určitě v pořádku. To je asi 10 špetek. Ale první měsíc začněte raději zcela bez. O to více vám později budou chutnat i “obyčejná” jídla.

Je to jako chirurgická bandáž žaludku

No a nakonec se vrátíme zcela na začátek – před každým jídlem třeba jíst zeleninu. Častou námitkou začátečníka je právě to, že jim zelenina moc nechutná. Celý článek jsem tedy věnoval návrhům, jak můžete zaostřit své chutě. Teď, když už i kedluben a brokolice mají pro vás příjemnou chuť, využijte to.

Před každým jídlem si můžete dát kedluben, nebo něco jiného objemově podobně velkého. To vám naplní žaludek. Pak si dejte další jídlo.

Zde je starší video, kde o tom mluvím. Tento trik je ověřený a funguje. Oproti klasické chirurgické bandáži žaludku (a jiným podobným chirurgickým zákrokům) má několik výhod.

Před operací totiž musíte začít jíst jinak a po operaci nejméně měsíc počítejte s minimálním množstvím kašovité stravy. Řekněme si to na rovinu: pokud dokážete po operaci vydržet nejíst, tak snad dokážete i bez operace nesolit. Pokud ne, pak je čas dát si krájet břicho.

I bez chirurga však můžete zhubnout, pokud dodržíte těch několik málo zásad, které je třeba vědět. Stačí se chovat trochu dospěle.

Komentáre k článku: Zelenina ke každému jídlu

  1. cleira 9. října 2009

    Dodala bych, že je ideální snít porcičku zeleniny ještě před jídlem. Pocit sytosti se dostaví dřív a žaludek si také vezme z následujícího jídlo méně kalorií, protože bude nastartovaný na příjem studené potravy.

  2. helena m. 27. srpna 2010

    Navíc zelenina snižuje glykemický index, zrychluje práci metabolismu a napomáhá obecně kvalitnějšímu zpracování přijatých sacharidů v těle.

Pridajte komentár:

Napište váš komentář k článku...

Vyplňte ešte: