Co změnit abyste hubli?
Teď vám dám několik tipů, jak změnit své chování při jídle. Možná vám tyto rady připadnou příliš úzkostlivé, ale právě důslednost a disciplína vám pomohou k úspěchu. Berte vážně i zdánlivé maličkosti.
Nejezte z hrnce
V případě, že zaútočíte na plný hrnec jídla, nevíte, kolik jste vlastně snědli. Hrozí, že sníte víc, než jste původně chtěli. Je důležité, pokud si zvyknete alespoň zpočátku každou porci, kterou jdete sníst, zvážit a umístit na talíř nebo do ruky. Tak, abyste dokázali říct: Takhle vypadá porce, kterou jdu sníst, má takovou hmotnost. Psycholog by vám určitě řekl, že i estetická stránka, to, jak pokrm vypadá, je důležitou „maličkostí“.
Například nudle s mákem vydatně polité máslem a pocukrované jsem jedl vždy jen z hrnce a nebylo té síly, která by mi byla zabránila jíst, dokud jsem nenarazil na dno. Nebylo možné odtrhnout mě ani mého papouška od té dobroty. Energetický příjem, který mi taková akce zajistila, byl tak vysoký, že by byl stačil i na několik dní.
Na množství záleží
Po špatně zvoleném obědě budete oťapení. Zbytečně! Potom – vinou téhož oběda dostanete ukrutnou, neovladatelnou chuť na nějaké sladkosti (hypoglykémie). Dáte si tyčinku, kterou jste vůbec neplánovali. Jste na sebe naštvaní, protože už vidíte, že jste pojedli zbytečně mnoho – vše jen pro ten „blbý“ oběd!
Nemlsejte
Rádi pamlsky? I já. To je zcela normální. Sladkosti milují děti i dospělí. Mlsají nejen lidé – zkuste se zeptat majitelů psů, zda jim chutnají sladkosti. Chovatelů koní, zda by kůň pohrdl kostkami cukru. Zeptejte se majitelů papoušků, jak nepříčetně se ptáci dožadují piškotů. Ani zajíc chovaný v domácnosti nebude chtít nic jiného, než čokoládu. Pokud ji nedostane, půjde trucovat.
Když můj papoušek zjistil, že se dostane ke sladkostem, řízkům a jiným dobrotám, začal odmítat ptačí zob. Nějaké obyčejné zrno ho už nezajímalo. Čekal, kdy přijdu s doboškou v ruce. Z ní se už nabízet nechal. Hned bral s očividnou chutí. Něco podobného se děje s námi, pokud se stravujeme průmyslově vyrobenou stravou intenzivní chuti.
Člověk při opakování otupí a pak žádá více a více. Jmenuje se to práh tolerance. Nastříkáte se voňavkou a za chvíli ani nevíte, že ji na sobě máte. Tak frknete ještě trochu. A o chvilku už zas nic necítíte. Lidé kolem vás už omdlévají, ale vy už svou vůni necítíte. Stejné je to is jinými smysly. Vyjděte z tmy na světlo a oslepí vás. Chvíli budete mhouří, ale pak se rozkukáte a už vidíte normálně.
I se sladkostmi je to podobné. Stačil by kedluben, i ten je jemně sladký. Ale banán je lepší. Bonboniéra je ještě sladší. Časem si na sladkosti zvyknete a začnete si vybírat. Málo sladké banány vám už ani nebudou chutnat, neboť váš práh tolerance se změnil. Už jste zvykly na přeslazené zákusky, na příkrém čokoládu. Už vám nechutnají nějaké Otupné blbosti typu ovoce, zelenina – téměř bez chuti, stvořené lakomý přírodou. Chcete koncentrát. Cukr, med. Hodně! Už jste pocitově závislí – pokud máte cítit chuť, musí být silná. Čili umělá.
A vy tu chuť cítit chcete! A tak platíte výrobcem za to, že můžete jíst potraviny, které vám chutnají až tak, že se jimi dobrovolně a rádi cpe, i když vaše osobní váha dávno a drze ukazuje trojmístná čísla.
I člověk s běžně dostupným IQ ví, že pokud sní hodně sladkého, bude rychle přibírat. I člověk s desítkami kil nadváhy to ví. Přesto papá a papá a přibírá. Vidí to, ví to, ale nedokáže přestat. Mnozí z nás jsou ochotni položit svůj život a zdraví za pohodlí a sladkou chuť. Sice ho položíme pomalu, ale zato s vědomím, že právě jedení sladkostí má na svědomí kila tuku, co nás zatěžují.
Mnozí učí závislosti na sladké koncentráty i své děti. Co tam po tom, zda je sladkost zdravá? Hlavně, že jim tak chutná. Sladkosti používáme jako tradičně „ověřený“ dárek. Co byste vzali dětem do rodiny, kam jdete na návštěvu? Bonbóny. A domácím bonboniéru s lahví. A tak jsme si prakticky rovni s takovým psem, papouškem, či koněm. To zvířátko totiž neví, že to, co mu tak chutná mu může velmi ublížit. Nespojí si to. My to víme, a nic nám to není platné …
Vyhýbejte se čokoládě
Mnoho lidí miluje čokoládu, někteří si dokonce myslí, že jsou od ní závislí. Kvalitní čokoláda obsahuje fenyletylamin, který vyvolává příjemné pocity. Proto má závislost na čokoládě i jistý chemický podklad.
Vyhýbejte se jedení čokolády. Pokud již máte velkou chuť, dejte si kvalitní, značkovou (ano, tu nejdražší) černou čokoládu s vysokým procentem kakaa – čím více kakaa, tím lépe. Je sice hořká, ale je zdravější než mléčná čokoláda. Vyhýbejte se pojídání levných čokolád, zpravidla obsahují velmi nekvalitní, pro zdraví rizikový tuk. Nejezte čokoládové tyčinky, bonboniéry a raději ani mléčné čokolády. Pokud už musíte jíst čokoládu, nejdříve si dejte porci zeleniny s čistou vodou.
Nejezte sladkosti
Sladké potraviny se o naši přízeň ucházejí agresivním způsobem. Nejen že jsou velmi chutné, ale jsou všude – trčí na každém pultě a také u pokladen. Pokud jim však dokážete odolat, škodu bude mít jedině výrobce.
V období hubnutí se vám nevyplatí jíst sladké! Možná si teď říkáte, že je vyloučeno, abyste si představili svůj život bez sladkostí, limonád, či různých napolitánok a koláčků. Jsou přece takové dobré a pokud je nebudete mít, dieta by vám tak vzala i tu „poslední“ radost ze života. Ano, sladkosti jsou právě tou poslední radostí, kterou bychom měli mít v životě. Lepší je mít jiné zdroje potěšení. (A nemyslím tím slané potraviny!) Jen kvůli „tomu okamžiku“, „sladkému momentu“, „chvíli blaha“, na níž staví i reklama na mnoho sladkostí, si zbytečně zabrzdíte své hubnutí.
Pozor na sladké nápoje
Říkáte, že jste za odpoledne stáhli jen jednu dvoulitrový láhev skvělé sladké sajrajt? To znám. Savým jsem ji také. Je to zhruba 3 500 kJ energie. Není divu, že se při takovém „pitném-stravného režimu“ tak utěšeně přibírá. Různé sladké 100-procentní džusy, nektary, kůly, různobarevné sladké vody mají dvě vlastnosti:
- Jeden pohár nestačí.
- Vykrmována, ale nezasytí a nevyživují.
Proto je rozumnější tyto nápoje nemít vůbec po ruce. Pijte čistou vodu.
Co s dobrotami? Zrušit, či nahradit?
Kdo chce zhubnout, musí drasticky omezit, nebo raději úplně zrušit jedení mnoha jídel, které jsou energeticky příliš vydatné. Jak se však zařídit? Zcela se vzdát všech dobrot? Navždy? Čokoládky, bonboniéry, sušenky, chipsy, klobásky, kůže z grilovaného kuřete jsou přece tak dobré. Chtění je silné. Právě ono chtění však nejednou ovládá životy tučných lidí
Mnoho lidí by sice chtělo zhubnout, ale zkoušejí najít nějaký kompromis, jak by obabrali zásady racionální výživy. Hledají neexistující cestu, jak jíst dietní a zároveň nedietní. Bohužel, neexistuje zdravá klobása tak, jak neexistuje netučný tuk. Co s tím udělat?
Řekněte si v duchu, že jste nemocní chorobou zvanou sklon k tloustnutí. To je nemoc, která se dá řešit jen tím, že úplně vynecháte sladké a mnoho druhů chutných, mastných jídel. Čím dříve a přísnější si dokážete zakázat to, co vás tak dokulata vykrmili, tím dříve se vám podaří zhubnout. Pokud vám ten postoj vydrží, tak zůstanete chudí.
Náhrady či jiná cesta?
Svíčková na smetaně s knedlíky je jídlo, jehož energetická hodnota je poměrně vysoká. Někteří kuchaři zkoušejí, jak by se to dalo obabrať. Místo smetany jogurt. Místo bílé mouky v knedlíků celozrnná. Pokusy „nastavit“ nevhodné složky jídla něčím dietním však nezvyknou dopadnout nejlépe. Jídla starých matek měli svou chuť. Nastavené to už je jen takový odvar. A tak člověk, který pije uměle slazenou kávu s mlékem vlastně pořád játra ránu. S cukrem by byla lepší, se smetanou úžasná …
Jak se zbavit závislosti na pamlsků?
Musíte úplně přestat jíst sladká jídla a co nejméně solit. Mluvím o úplném vynechání. Bez výjimek. Taková „dieta“ vám asi měsíc nebude vůbec chutnat. Vydržte! Po dalších týdnech si vaše tělo začne zvykat na nové, jemnější chutě. Odrazu najdete nový svět pestrých chutí, které jsou mnohem bohatší. Pokud pak ochutnáte běžnou potravu, jaká vám předtím chutnala zjistíte, že je přeslazená nebo prosolený.
Asi po dvou měsících „diety“ bez výrazných chutí zjistíte, že na sladkosti už vlastně nemáte tak velkou chuť. A zřejmě si budete muset zapínat opasek o dírku těsněji. Navždy vám asi zůstane chuť na sladkosti. Ale pokud odoláte, zůstanete štíhlí.
Co když selžete?
Člověk dělá chyby. Pokud se na návštěvě nezdržíte a sníte celý dort, nesprobujte se cokoliv si vyčítat! Neordinujte si žádné protiopatření jako hladovka, zda posilovna za trest. Nic si nevyčítejte. Řekněte si, že člověk je nedokonalý a omylní tvor. Smiřte se s tím, že jste dnes přijali více potravy a pokračujte v programu stejně, jako kdyby se nebylo nic stalo. Žádné odřeknutí si večeře, zda nebodaj hladovka na druhý den! Občasné překročení energetického příjmu vám váhu vůbec neohrozí. Důležité spíše je, aby vás taková nehoda neodradila v hubnutí. Pokud máte jít s kamarády opékat žebírko, jděte. Pokud jste pozváni na zabijačku, ne že tam předvedete půst v praxi! Tu a tam si můžete dovolit sníst i méně vhodné jídlo. Užijte si ho! Dejte si pár dní předtím i potom probiotika ve vyšší dávce a následky budou minimální. A těšte se, že příště, třeba o půl roku, si dopřejete výjimku znovu.