Časté chyby při hubnutí
Jaké jsou nejčastější chyby při hubnutí? Základní chybou je hluboká neinformovanost.
Strach z neznalosti
Pokud si lidé nenastudují ani základy hubnutí, pak mají strach.
Strach z tuku
Strach z tuku vychází z faktu, že tuk má nejvyšší energetickou hodnotu, a proto by jeho příjem měl být nejvíce kontrolován. Tlustý člověk však tuto větu, v dychtivé snaze rychle zhubnout, pochopí jako příkaz „nejíst tuk vůbec!“. Ale tuk je pro zdraví a také pro hubnutí nezbytný, jinak si ohrožujete zdraví. Proto je nutné denně užívat panenský olivový olej, jíst ořechy a semena. Vyhýbat se třeba živočišnému tuku. Doporučuji vám, abyste denní celkový příjem tuku dostali lehce nad 50 gramů na den.
Strach ze sacharidů
Všeobecně oblíbenou a dodnes doporučovanou metodou k hubnutí je mrzačení se Atkinsovou dietou, při které se nepapají žádné sacharidy. Tento přístup lze vidět u mnoha lidí. Striktně si zakáží chléb, pečivo, přílohy, koláče i ovoce. Bojí se sacharidů. I sacharidy jsou však při hubnutí nutné, organismus z nich čerpá energii. Doporučuji vám, abyste při hubnutí denní příjem sacharidů drželi na hranici okolo 150 až 200 gramů, ne o mnoho více.
Strach z bílkovin
Maso, zejména vepřové, obsahuje hodně skrytého tuku. Proto je lepší nejíst ho často. Na druhé straně pokud na něj máte chuť, občas ani kvalitní kus vepřového masa nebude překážet. Upřednostněte bílkovinná jídla s nižším obsahem tuku. Nízkotučné sýry (kolem 25% tuku v sušině) jsou srovnatelná s pěknou vepřovou kýtou. Tvaroh, sójové produkty. Vaječné bílky. Hodně bílkovin při hubnutí pomůže chránit svalovinu a také zasytí. Bohužel, jíst příliš mnoho bílkovin může být toxické. Bílkoviny se totiž v těle štěpí a při tomto procesu vznikají škodlivé odpadní látky. Ty zatěžují organismus. Doporučuji vám při hubnutí přijmout kolem gramu bílkovin na kilo vaší váhy. Ne mnohem více. A k tomu hodně tekutin.
Strach z jídla
Strach z jídla je u mnoha žen velmi silný. Hlídají si postavu a bojí se jíst. Jedí málo a nutí svůj metabolismus, aby se držel v úsporném režimu. Občas neodolají – hypoglykemie, nebo čerstvé krémové zákusky je dokážou zlomit k výjimce. Potom snědí o něco více, než by bylo třeba (opravdu jen trochu). A úsporný metabolismus chňapne po vší energii, kterou okamžitě nespotřebuje. A šup s tím do zásoby – ve formě tuku …
Nesprávné stanovené cíle
Tlustí lidé se často soustředí na chybný cíl. Prohlížejí si své sádlo v zrcadle a chtějí ho dát pryč. „Jak mám zhubnout?“ Ptají se. Odpověď na špatnou otázku jim však nepomůže. Cílem není zhubnout.
Správným cílem je – žít zdravěji. Při obezitě není vaším hlavním problémem nadbytečný tuk. Problémem je životní styl, který k hromadění tuku vedl. Dokud nezměníte svůj životní styl, budete tloustnout.
Životní styl, stres a snaha hledat co nejrychlejší řešení vedou u mnoha lidí k problémům. Pohodlí svádí k lenosti a ta zas k omezení pohybu. Postupně se v těle začne hromadit tuk i zdravotní potíže. V této fázi už je člověk tlustší, než by chtěl být. Tak rád by udělal leccos pro to, aby zhubl:
- Potrápil by se šílenou dietou.
- Zaplatil hrůzostrašné peníze za produkt na zhubnutí z reklamy.
- Pár týdnů by vydržel úplně nic nejíst.
- Dal se rozřezat a alespoň trochu tuku z těla odsát.
- Dal by si uříznout kus žaludku.
- Hltal léky a následně trpěl průjmem.
Všechny tyto a jim podobné snahy zhubnout jsou stejně trvanlivé, jako stříhání nehtů. Je příznačné, že většina obézních by sice proti svému tuku byla ochotna udělat cokoliv – s výjimkou toho, co by opravdu fungovalo. Studium a následná disciplína. Kdo však nezmění svůj životní styl, tuk mu vždy doroste. Podívejme se na příklady častých nesprávných cílů:
Od prvního hubnu!
Klasická posunovačka s prioritami. Celkem bychom chtěli začít hubnout, jen aby to nemuselo být právě dnes. Tak si zvolíme magický termín někdy v budoucnu, abychom se jménem vytyčené vlajky mohli „právem“ okamžitě přejíst k prasknutí. Jednou z ověřených taktik, jak na Vánoce 2 týdny v kuse něco pojídat a ponechat si přitom čisté svědomí, je závazek: „Od nového roku hubnu!“ Je to fajn alibi. Ti, co chtějí hubnout od nového roku, od úplňku či od pondělí vězte, že to nefunguje. Chcete zhubnout? Tak proč na to čekat do prvního? Čekáte do prvního, i když chcete dort?
Mnohé běžné jídlo je při hubnutí nevýhodné
Můžete ho sníst jen trochu a dost – víc už nesmíte. Oběd složený z kusu stehna s kůží z grilovaného kuřátka, dvou lžiček vašeho oblíbeného sladkého pudinku a půl litru koly není oběd. Za chvíli jste zas hladoví – a co dál? V těle už máte obědový příděl energie. Cokoliv další zhltnete, je navíc. Půjdete tvrdě cvičit? Komu by se chtělo, že? Pokud byste chtěli úplně spálit energii ze smaženého řízku s hranolky, museli byste v kuse hodinu bez přestávky štípat dřevo. Nebo hodinu a půl bez přestávky vidlemi přehazovat seno. Nebo 2 hodiny šlapat na kole 17 kilometrovou rychlostí. Proto nefungují rady „méně jez“.
Dobroty se neporcují snadno. Pokud mi zmrzlina chutná, nespokojím se s jednou lžičkou, vždyť jí mám celý kilový kelímek … Pokud máte sníst z řízku jen maličký kousek, je tak dobrý, že vás asi zláká dát si více. Je to přece jako psovi mucha – řeknete si – a ani nevíte jak a sníte celou velkou porci …
Výjimky, nebo chyby v odhadu
Někdo nehubne ani při příjmu pod 5 000 kJ denně. Nejčastější příčinou nehubnutí je, že si prostě dopřeje výjimky. Ví, že by neměl, ale tady si zobnout trochu čokoládky, tam si do kávy crkne smetany. Malý kousek čokolády je energeticky stejný jako velké jablko. Pokud se takové drobné výjimky nezapíší k celkovému dennímu příjmu energie, je zle. Ve skutečnosti možná papá 10 000 kJ a myslí si, že je na ubohých 4 000 …
Chybné odhady
Pokud jste zpočátku jídlo vážili, naučili jste se už odhadnout, jak vypadá „povolený“ krajíc chleba nebo přiměřený kus masa. Později má člověk tendenci od oka tyto dávky postupně zvětšovat. Nedělá to záměrně. Co dělat proti tomu? Lékem je znovu den nebo dva vážit potravu, abyste zas dostali „do oka“ správně dávky.
Snaha zjednodušit si zásady hubnutí
Často se dá setkat s rychlým návodem na hubnutí: Vylučte několik „nejhorších“ potravin a zhubnete. To by nejednou opravdu mohlo fungovat. Ale tlustý člověk zpravidla přesně neví, které potraviny má vyloučit. Většinou se mu nechce nic učit. Je pohodlný, chce rychlé řešení nebo nic.
„Zásady hubnutí“, jaké jsou v současnosti nejčastěji omílané na většině klebetištích, nefungují. Klebetiště jsou místa, kde se klebetí, kde jedna paní řekne zaručené tipy, jak zhubnout, a ostatní pozorně poslouchají. Většina zaručených návodů na hubnutí pochází z různých časopisů. V nich se o hubnutí píše každý měsíc něco jiného. Časopisy nemohou vydávat pokaždé to samé. Odborníci na výživu jsou často dosti neúspěšní baviči a tak v časopisech nejsou zrovna vítáni. Tak časopisy publikují stále jiné blbosti. Proč blbosti? Prostě nemohou v každém čísle opakovaně vydávat těch pár málo nepopulárních zásad, které fungují. Lidé je neradi čtou.
Oblíbeným způsobem jak si to celé zjednodušit je u začátečníků členění potravin na „zdravé“ a „nezdravé“, na „dobré“ a „špatné“. Shlédnou si v tabulkách energetickou hodnotu potravin a udělají tlustou čáru. Závěr bývá rychlý: Z masa se tloustne, ze zeleniny ne. Z chleba se tloustne, ale extrudované chlebíčky („polystyrenové“) jsou super. Povrchní pohled.
Potraviny nejsou dobré a špatné. Správné či nesprávné může být jejich použití. Jíst jen hlávkový salát a nic jiného je stejně špatný nápad, jak pokus nacpávat se jen řízky.
Nezdrženlivé chování
Mnoho tlustých lidí se chová nezřízeně. Dá se to přirovnat k těm, kteří se dokáží zadlužit. Vidí reklamu, že nějaká firma dává půjčky bez otázek, bez ručitele. A už jdou. Rádi by měli doma lepší televizor, hezčí nábytek, novější auto. Půjčí si peníze. Až později zjistí, že se dostali (někdy na mnoho desítek let) do pasti. Věci, na které si půjčili, rychle zevšedněly. Avšak zůstává nutnost platit splátky.
Kdo chce zhubnout, ví, že by se měl vzdát pojídání koláčků či uzenin. Právě to se mu nehodí. Vidí koláček a chce ho hned. Ví, že by neměl. Ale dá si. Postupně se tak utvrzuje v postoji, že on jinak ani konat nemůže, nedokáže, neumí. Vždyť aha! Vždy, když vidí, dá si. Jinak se to přece ani nedá, ne? Ve skutečnosti jen klame sám sebe, aby mohl uspokojit okamžité chtění.
Více téhož
Konflikty, kdy problémové situace někdy řešíme chybnou strategií typu „více téhož“. Jako příklad si vezměme ženu, která už léta postupně přibírá a přibírá. Stále s tím bojuje, téměř nepřetržitě drží různé diety. Rozhodne se zhubnout, a tak zas nasadí některou dietu. No nic. Tak změní dietu. Ani to nepomůže. Stále více se snaží a stále nehubne. Rozumné by bylo zcela změnit strategii, pokud předešlá nezabrala. Ne zkoušet to samé, jen s jiným názvem. Pokud je písnička bez nápadu, nepomůže jí, pokud zvýšíme hlasitost reprodukce. Pokud po dietě vždy stloustnete, nepomůže vám „více diety“. Hledejte chybu v období, ve kterém nedržíte dietu. Špatně se stravujete. Nepomohou vám diety přísnější ani delší.
Podvýživa
Při velmi sníženém příjmu energie (pod 6 000 kJ za den) je již obtížné dosáhnout, aby ve stravě byl vyvážený obsah živin, vitamínů a minerálů. Může vznikat například nedostatek vápníku a ten mimo jiné způsobuje i „neochotu“ organismu hubnout. Vápník v organismu zlepšuje spalování tuků, takže se jich méně uloží do zásob. Toto tvrzení si však, prosím, nevysvětlujte tak, že máte začít kupovat šumivé tabletky s vápníkem! Přebytek vápníku je nebezpečný.
Přísné diety vedou k podvýživě. Tělo se „přepne“ do úsporného režimu a místo hubnutí šetří.
Chaotické a namátkové pokusy hubnout
Jsou založeny na mlhavých informacích. Někde v časopise narazí takový hubnutichtivý občan třeba na reklamní článek o tom, jaká úžasná je například vláknina v tabletách. Pravidelné užívání takových tabletek prý sníží cholesterol, zlepší zdraví, vede k hubnutí, navěky zruší pocit hladu, odstraní rakovinu a … kdoví, možná člověk po užití těch pilulek získá i některé nadpřirozené vlastnosti. Reklama už je taková. Chce být sugestivní. Není divu, že pak si vlákninu v tabletách koupí desetitisíce lidí, kteří touží zhubnout. Samozřejmě že nezhubnete – vláknina to sama o sobě nevyřeší. Na balíčku vlákniny výrobce slibuje, že vláknina sníží pocit hladu. To je pravdivá informace. Pokud si ji však dáte samotnou, tak to nebude fungovat.
Funguje to, pokud si dáte jídlo obsahující vlákninu a pijete často vodu. Pak hlad nepocítíte. Na to však není třeba kupovat vlákninu v tabletách. Stačí ke každému jídlu přidat porci zeleniny. Například kedluben, sýr cottage, plátek celozrnného chleba a sklenici vody. A k tomu ze tři vlašské ořechy. A máte to vyřešené levněji, než s pilulkami.
Protože člověk běžně o pojídání neví prakticky nic, nejblíže dostupné informace o potravinách poskytuje reklama. Ta do nás denně masíruje, jaké zdravé jsou nízkotučné jogurty a jak málo tuku obsahují. Jaké úžasné (hlavně pro srdce) je natírat si chléb margarínem. Je to zdravé? Tak nahrubo, prosím! Jménem vlákniny je třeba do sebe sypat slaďulinké müsli. Ráno si dát sušenku s energií na celý den. Místo jednoho kedlubnu si koupit instantní dávku sušené zeleniny. Člověk, který tedy chce zhubnout a neví jak, podlehne v prodejně různým nápisům typu „linie“, „racio“ a podobným. Jen proto, že je někde napsáno „BIO“, ještě nemusíte jíst Biolit.