Jak rychle se přibírá?

Představte si situaci, že si denně dopřejete jen jednu jedinou malou výjimku. Nechť z této výjimky přiberete jen jeden jediný gram. Jeden gram denně. To je „nic“, řeknete si. Denně si můžete dopřát jednu laskominu a za rok přiberete jen něco málo přes čtvrt kila. Čtvrt kila – to přece nic není. Ale pojďte počítat.

• Představme si, že jako 10-leté děvče nebo kluk začnete trochu více mlsat. Za rok přiberete jen 365 gramů tuku navíc. Necelé půl kilo přece není ani vidět. Mnoho se skryje i při růstu a dospívání. Ale najednou je vám 20 let a vaše úspory tuku z dětství jsou již 3,6 kg. Ale co je to za nadváhu? Nestojí to ani za zmínku. To se přece dá shodit za měsíc. Denně si pak nadále dopřejete jednou hranolky, podruhé bagetu, jindy chipsy a pivo nebo Colu na naředění. S tříkilovou nadváhou se nebudete omezovat, no ne?
• Najednou slavíte svou třicítku. Mlsná žena po porodu přibrala alespoň 5 kg navíc. Mlsný muž nepotřeboval ani rodit, aby přibral. K tomu máte již dohromady od dětství „naspořeno“ 7 kg špeku (po jednom gramu denně) – to máme ve třiceti letech 12 kg, a to hlavně na břichu. To je už trochu vidět. Ne, není to drama, ale trápí vás to. Chtěli byste zhubnout, ale nedaří se vám. Vždy trochu zhubnete, a pak přiberete – a přiberete víc, než jste měli předtím.
• Když je vám čtyřicet, nosíte na sobě hezkých 16 kg špeku navíc. Nezískali jste je dramaticky, jen po jednom gramu denně plus sem tam nějaký ten pamlsek. Dietami jste si razantně zpomalili metabolismus a zárověň jste ztratili jakoukoliv sebedůvěru, že byste ještě někdy dokázali zhubnout. Teď už nebudete přibírat jen jeden jediný gram denně – bude jich víc.
• A tak v padesátce máte nadváhu 20 kilo (minimálně). V tomto věku se metabolismus začíná výrazně zpomalovat i bez diet. Hmotnost začne raketovým způsobem letět nahoru – a to jsem počítal jenom s decentním mlsáním. Jediný malinký gram tuku nabraný denně. Stačí chvíli (řekněme 30 let) nedávat pozor a člověk je najednou tlustý. Ne, nepřežíral se každý den, jak si myslí většina štíhlých lidí. Stačí, že se jenom o něco hůře stravoval. O něco hůře, ale denně. To na obezitu postačí – dopřát si, ani toho nemusí být mnoho.

Všichni víme, že bychom neměli jíst smažená jídla, hranolky, sušenky, uzeniny. Ale dáme si. Podvědomí člověka často láká vyhýbat se povinnostem. Máte napsat nepříjemný dopis, ale raději důkladně uklidíte celou kuchyň a rozmrazíte ledničku. Možná se podobně podvědomě vyhýbáme nepříjemným povinnostem, které máme vůči vlastnímu zdraví a životu. Nechce se nám cvičit, nechce se nám kontrolovat, co jíme. Člověk nechce přijít o své pohodlí, zaběhnuté stereotypy, ani o pamlsky. A vlastně se mu nechce udělat něco „jen tak“, sám pro sebe.

Snad zítra, dnes se nám to nikdy nehodí

Ať už je to podvědomé nebo vědomé, výmluvy, proč dnes nejdeme cvičit, proč si teď dáme čokoládu či právě přinesené čerstvé jitrničky ze zabíjačky, nacházíme příliš snadno. A co zítra? Ale zítra přece bude již dnes.

Jak přimět manžela, aby zhubl?

O svou postavu se v našem sektoru zeměkoule ženy starají o něco programovejšie, než muži.

Samozřejmě, to neplatí pro muže, který se ještě pouze uchází o samičku. V takovém čase si čechrá peří, ukazuje svaly, cení zuby a líbezně trylky. Po odchycen samičky však tyto aktivity pominou. Peří je ještě slepené po dešti (pršelo před týdnem), svaly se ztratí a místo líbezných řečí se muž stává trychtýřem na pivo a jiné dobroty.

Jasně, trochu jsem to přehnal, ať je zábava, ale však vždyť víme, o čem je řeč.

Nejedna žena si časem stále naléhavější začíná uvědomovat, že její manžel má nadváhu možná i desítky kil.

Co teď? Možná jménem jakéhosi zvyku by se design manžela dal jaksi přehlédnout, jsou zde však aspekty, při nichž obezita může být existenčně vážným problémem pro manželství i rodinu.

Prestiž

Každý člověk má jistou hodnotu, kterou vkládá do manželství. Někdo je zábavný vypravěč, jiný je velmi moudrý, jiný vypadá velmi dobře, nebo má lukrativní místo … Vlastnosti muže jsou pro ženu (samozřejmě i naopak) velmi zajímavé a pro harmonický vztah i velmi důležité. Dva protichůdné příklady:

1. Večírek, na něm důležití přátelé a známí. Vstupuje paní Nováková s manželem. Manžel má smoking. Je to ten známý chirurg. Má dobrou postavu a pokud otevře ústa, všichni se zájmem poslouchají, jak zajímavě umí mluvit … Zkuste se vžít do pocitů paní Novákové. Zřejmě je spokojená, jakého má výjimečného a uznávaného muže. Ten pocit prohloubí její vazbu, náklonnost, spokojenost s manželstvím. Může být na něj hrdá, může se jím pochlubit – možná to nikdy neudělá, ale ví, že by mohla.
2. Večírek, na něm důležití přátelé a známí. Vstupuje paní Nováková s manželem. Manžel je dost zanedbaný, ze starého trička trčí pivní břicho. Je zpocený, holil se předevčírem. Náhodou je nyní už třetí rok nezaměstnaný. Vypadá dost směšně, ale lidé na večírku nedají na sobě nic znát. Pokud promluví, tak o tom, jak minule vypil 7 piv a pak je is vajíčkovým salátem vyvracel … V taxíku. Na takového muže už žena asi nebude až tak hrdá. Možná jí v jeho nepřítomnosti známí vyjádří pochopení „asi to s ním musíš mít těžké“. Ti bystřejší si uvědomí, že ten chlap upadá. Proč?

Takže již tento faktor může hrát v manželství velkou roli. Tlusté zpustlé prase vyvolává v manželce lze soucit a mateřský pocit pečovatelky, ale ne už hrdost, úctu a důstojnost. Asi se nerozvede jen pro nějakou obezitu, ale takové manželství může začít snadno upadat do nudy, nezájmu, odcizení.

Existence

Obezita zkracuje život a snižuje jeho kvalitu.

Chlap poté, co se jeho obvod kalhot přehoupl přes 100 centimetrů již brzy začne být stále častěji v pracovní neschopnosti a pravděpodobně si ho smrt najde dřív, než děti „vyletí z hnízda“. To znamená pro rodinu problém nejen finanční. Je to i problém modelový – děti se učí, že je normální, když otec je tlustý av životě mohou dopadnout ve stejném manželství. No a vůbec – výhled, že brzy zde bude vdova a polosiroty nikoho nefascinuje.

Proto obezita muže může ženu právem trápit iz tohoto důvodu. A právem! Je to její věc, věc její rodiny.

Co s ním?

Bohužel, je nereálné lidí měnit násilím.

Nelze se na muže naléhat, „řezat mu uši“ soustavným připomínáním. To by se jen zhoršil vztah a tučný by měl výmluvu, že musí jíst, když ho žena stále sekýruje zákazy jídlu.

S některými není řeč. Ani se mnou dlouho nebyla. Na svůj řízek jsem si sáhnout nedal. Zeleninu jsem jíst odmítl, nejsem přece zajíc.

Jediné, co se dá alespoň zkusit, je racionální argumentace. Zkuste muži popsat, co všechno obezita s sebou přináší. Možná bude překvapen, jak mnoho potíží má pouze z důvodu obezity. Naznačte mu, že není již tak atraktivní, jako před pár lety. Je pravděpodobné, že se mu taková téma nebude moc líbit a bude vůči vám (možná dokonce podlo) útočit. Připravte se na vyhlášení plné nesmyslných racionalizuje a psychického vydírání. Asi bude svou obezitu bagatelizovat „jsou i tlustší a žijí“, „ty máš také pár kilo navíc, tak nemudruj“. Nebo bude téma chtít zamést pod koberec „dej mi pokoj alespoň ty“, „teď ne, později“, „lékaři nic nevědí, chtějí jen vydělat“. Nebo zahájí protiútok „co ty víš o obezitě“, „každý jsme jiný, mně by jíst méně nepomohlo“ …

Pokud bude reakce taková, asi je to špatné, ale aspoň jste to zkusila. O měsíc – dva se pokuste téma opatrně otevřít znovu.

Muž musí mít čas, aby v něm pomalu začalo dozrávat poznání, že on je již považován za tlouštík. Že klesá jeho „hodnota“. Musí si začít spojovat některé problémy, které již má s obezitou. Nemusí si uvědomovat, že některé potíže má JEN proto, že je tlustý. Pokud by zhubl, pominuly by.

Potí se v noci? Stále musí chodit močit? Vysoký tlak? Cukrovka? Zadýchá se? Nevládne? V posteli nestíhá? Různé kožní problémy? Bolesti zad? To vše velmi pravděpodobně více či méně souvisí přímo s obezitou. Musí si sám uvědomit, že tyto problémy on mít nechce. Pak je jistá šance, že začne uvažovat nad tím, jak by to alespoň zkusil.

Pak by měl dostat informaci o tom, jak by se měl změnit jídelníček. Nic revoluční. Nelákejte ho hned zhurta na dietu 5 500 kJ na den. Zkuste postupně měnit poměry jídel – pokud vám naznačí, že by to s hubnutím zkusil. Nabízejte méně energetické jídla.

Každý je jiný

Vím, snadno se mi píše. Možná právě ten váš muž zareaguje zcela jinak – možná vám hrubě vynadá nebo vás zcela ignorovat. Nevím naslepo najít univerzální řešení, chtěl jsem jen naznačit, že i žena by mohla začít zkusit jednat, pokud si všimne, že manžel její puchne. On si to možná neuvědomuje. Nebo nechce uvědomovat. Ale může vám na to zemřít.

Samozřejmě, nejdříve ruku nad srdce: Nepřekrmovat to velké zvíře? Nedostává nesmyslně velké porce? V některých rodinách se nesmí odejít od stolu, dokud se vše nesní. Pak je v tom možná váš muž trochu nevinně …

Nemusíte všechno řešit svépomocí. Pokud máte pocit, že sama nestačíte, neváhejte navštívit psychologa nebo psychiatra. Jsou to profesionálové, kteří vám dokáží pomoci vypracovat strategii, jak byste ve svém muži vyvolala ten první impuls, který ho „zlomí“.

Pokud se vám to podaří, podporujte ho i ve chvílích v neúspěchu, není to pro něj lehký boj. Nešetřete uznáním a slovy ocenění, pokud začne. To ho může silně motivovat, pokud bude cítit, že jeho „oběť“ si všímáte, že ho uznáváte v jeho změně. A uznání si zaslouží – podívejte se ve městě po lidech. Je to výjimečný muž, pokud dokáže zhubnout. Tučnejúcich jsou hejna. Opačným směrem však dokáže jít jen málokdo.

Možná tušíte, že tento článek jsem sice psal „pro ženy“, ale byl bych velmi rád, kdyby si ho přečetli spíše muži, kterých se to týká. Nejde o to, abyste ze sebe dělali svalovce v posilovně, ani nepořádaly nějakou absurdní hladovku. Stačí mírně změnit skladbu jídla a za dva roky je i pár desítek kilo pryč. Rozhodněte se kdy chcete, nespěchejte s rozhodnutím hubnout. Nejprve musíte chtít, velmi chtít. Ten pocit musí ve vás dozrát. A pak ukažte, zda jste chlap, nebo padavka!

• Komentáře k článku (4)