Hladovka

Hladovění je nejhorším receptem na hubnutí. Hladovka je pro mnohé lidi synonymem štíhlosti a pročišťování organismu. Lidé si ji svévolně naordinují v dobré víře, že jim pomůže zhubnout, očistí tělo od jedů a zlepší zdraví. Opak však bývá pravdou. Nehladovte, není to dobrý nápad. Hladovění je stav, který v organismu spouští kompenzační mechanismy a mění fungování těla na nouzový režim. Zbytečně.

Hladovka je kontroverzní téma

Je spojena s vírou – půstní dny nebo celá půstní období jsou součástí náboženských rituálů. V povědomí mnoha lidí je hladovka normální, správná věc. Kromě toho mnoho knih popisujících alternativní způsob léčení hladovku velebí jako zázračný prostředek univerzálně a příznivě působící na zdraví.

To společně se zdeformovanými články z časopisů vytváří dojem, že hladovka je nejen prospěšná, ale dokonce potřebná – prý odlehčí organismus. Často je možné slyšet různé absurdní názory o tom, jak se tělo po hladovce ozdraví. Autoři takovýchto návodů prezentují tvrzení o tom, že pokud tělo začne hladovět, začne se zbavovat toxinů a jedů, které doposud způsobovaly nemoc.

Tato tvrzení často slibují úplná vyléčení, a to dokonce i vážných nemocí (rakovina) – údajně na to postačí jedna hladovka. Často je operováno pojmy jako „tisíci lety prověřené postupy“ a podobně. Tyto směry zpravidla neuznávají znalosti klasické medicíny.

Hladovka a představivost

Bohužel, až tak jednoduché to není. Organismus nefunguje tak, jak se nám snaží namluvit zastánci alternativních výživových směrů. Nemějte strach z toho, že pokud sníte maso nebo mléčné výrobky, budou vám ve střevech „hnít“ nebo je „zahlení“ či „otráví jedy“. Tímto způsobem formulovaná představa vyvolává obavy a expresivní výrazy jako jed a hniloba vzbuzují strach.

Na rozdíl od odborné literatury se alternativní výživové směry vyjádřují nejen expresivně, ale i srozumitelně. Pro člověka je prostě srozumitelná představa, že pokud sníme kus masa, ten kus masa „projde do střev, začne tam hnít a hniloba se dostane do krve jako jed, který otráví celé tělo“. Je to srozumitelné, ale je to nesmysl. Tělo nefunguje jako igelitový pytlík, do kterého když hodíte kus masa, začne tam hnít. Pokud ale člověk nerozumí nějakému textu, lehce uvěří.

Představa potravy smrdutě zahnívající ve střevech je plastická… A pak můžete uvěřit i tomu, že hladověním, dělenou stravou či jiným alternativným výživovým stylem se zbavíte jedů ze střev a následně se ven z těla vyplaví i ostatní jedy. Ve skutečnosti za mnohými zdravotními problémy stojí nesnášenlivost některých potravin nebo jejich kombinací. Příznaky neustoupí díky hladovění, ale proto, že se odstranila příčina – potravina, na kterou je člověk citlivý. Stejně „zázračné“ vymizení příznaků by následovalo i bez hladovky po vypuštění jediné problémové potraviny z jídelníčku nebo po přechodu na normální stravu místo cpaní se nevhodnými potravinami.

Hladovka, hladovění a zdraví

Hladovka je kontraverzního tématem. Hladovka je spojena s vírou – postní dny, či celé postní období jsou součástí náboženských rituálů a tak jsou v povědomí mnoha lidí často hluboce zakořeněné, jako normální, či dokonce správná věc. Kromě toho mnoho knih s alternativními způsoby léčení hladovku velebí, jako zázračný prostředek univerzální a příznivě působící na zdraví. To, spolu se zdeformovanými články v různých časopisech vytváří dojem, že hladovka je nejen zdravá, ale dokonce i potřebná. Jako „odlehčí“ organismus.

Často se dají slyšet různé absurdní názory o tom, jak tělo po hladovce uzdraví. Autoři těchto tvrzení prezentují (nepodložené) tvrzení o tom, že tělo pokud začne hladovět, začne se zbavovat toxinů a jedů, které způsobovaly nemoc. Tato tvrzení často slibují úplné vyléčení i vážných nemocí (rakovina) a údajně k tomu stačí jen hladovka. Často operují pojmy jako „tisíciletími prověřené postupy“ a podobně. Tyto směry zpravidla zaznávajú znalosti klasické medicíny.

Hladovka a představivost

Bohužel až tak jednoduché to není. Organismus nefunguje tak, jak se nám snaží tvrdit zastánci různých alternativních výživových směrů. Nebojte se toho, že pokud sníte maso, či mléčné výrobky, tyto že by ve střevě „zahnívaly“, nebo „zahlieňovali“, či „otravovali“ organismus „jedy“. Takto formulovaná představa vyvolává obavy a expresivní slova, jako jed, hniloba vzbuzují strach.

Na rozdíl od odborné literatury se alternativní výživové směry vyjadřují nejen expresivní, ale i srozumitelně. Pro člověka je prostě srozumitelná představa, že pokud sní kus masa, tento kus masa „přejde do střeva, začne tam hnít a hniloba se dostane do krve, jako jed, který otráví celé tělo“. Je to srozumitelné, ale je to nesmysl. Tělo nefunguje, jak igelitový sáček, do kterého když hodíte kus masa, začne hnít. Ale pokud člověk rozumí textu, snadno uvěří. Představa potravy, smradlavý hnijící ve střevě já plastická … A pak může uvěřit i tomu, že hladovkou, oddělením stravy, či jiným alternativním výživovým stylem se zbaví jedů z střev a následně se „vyplaví“ i ostatní jedy z těla.

Ve skutečnosti za mnoha zdravotními potížemi stojí nesnášenlivost některých potravin, nebo jejich kombinací. Příznaky ustoupí ne díky hladovce, ale proto, ž e se odstranila příčina – potravina, na kterou je člověk citlivý. Přečtěte si, jaké široké spektrum potravin může způsobovat potíže v sekci potravinová alergie. Stejně „zázračné“ vymizení příznaků by následovalo i bez hladovky po vypuštění problémové potraviny.

Hladovka není zdravá

Hladovění však ve skutečnosti pro zdraví až tak příznivé není. Organismus je samozřejmě schopen v době hladovění přežít. No jakmile začne hladovět, urychleně zapojuje všechny záchranné mechanismy, aby přežil.

Tělo ihned zaregistruje, že se přerušil příjem energie. K tomu reaguje tak, že se začne přepínat do úsporného režimu. Úsporným režimem se rozumí, že začne šetřit energii jak se jen dá. Běžně to nazýváme, že se zpomalí metabolismus. Metabolismus je souhrn mnoha funkcí organismu, které se podílejí na tom, že „fungujeme“. Skládá se z práce orgánů, z toho, jak se tvoří, vylučují či odbourávají různé látky, hormony, jak se hospodaří s tělesným teplem, pohybem. Postupně se mění (oslabuje) mnoho funkcí organismu, nejnepříjemnější je asi oslabení imunitního systému. Hladovka tedy rozpohybuje mnoho tělesných procesů, které jsou navzájem pevně propojeny. Změněné parametry fungování těla mohou způsobit selhání jednotlivých funkcí, nebo vazeb, které by jinak neselhali.

• Pokud je hladovka z nedostatku potravy způsobena objektivní – válka, není co jíst – pak člověku opravdu jde o život a tělo využije všechny kompenzační mechanismy. Ty mu zachrání život v době hladu tím, že se dokáží přizpůsobit nedostatku potravy. Slabší jedinci období hladu prostě nepřežijí. A už se o nich více nemluví. Zůstanou jen silní, kteří možná mají mylný pocit, že jejich hladovka „posílila“. Ve skutečnosti ji přežili jen díky lepšímu zdraví …
• No pokud je hladovka nasazena svévolně, „rozšteluje“ si člověk svůj organismus zcela zbytečně. Zcela zbytečně nutí sahat organismus až na dno možností. Zbytečně riskuje, že některý z namáhaných orgánů, nebo procesů prostě „praskne“.

Tělesné procesy, metabolismus, se nemohou „přepnout“ na úsporný, zda jakýkoliv režim tak, jak zareaguje počítač, pokud jej vypnete. Po zaregistrování hladovění se procesy v těle postupně začínají měnit a tyto změny jsou plynulé. Laicky mluvíme o zpomalení metabolismu. Tělo se v tomto stavu pomalu začíná chovat jinak. Snaží se omezit energetickou spotřebu. Hledá možné zdroje. Na existenci nutně potřebuje některé látky, například aminokyseliny. A tak sáhne například na vlastní svaly. Laicky říkáme, že tělo „si žere vlastní svaly“.

Problémem je, že nastává celkové oslabování a ochabování organismu. Cizí slovo na tento stav je katabolismus. (Katabolismus = rozklad tkání, destrukční fáze metabolismu.) Rozklad tkání znamená, že ubývá svalovina, oslabuje se činnost a účinnost všech orgánů (včetně srdce).

Nejslabší místo v řetězu

Jako hladovka pokračuje v době, organismus slábne. Do jisté chvíle dokáže vcelku dobře kompenzovat důsledky hladu. Umožní člověku, aby nepociťoval hlad „bolestivě“ a mohl se vydat za potravou. No hladovkár just hladoví dále. Pokud hladoví zdravý člověk, jehož organismus je v dobrém stavu a kondici, nemusí mít hladovka následky, které by se projevily nemocí. No pokud je organismus něčím oslaben, hladovka může způsobit selhání právě „nejslabšího pojítkem v řetězu“ – v řetězu životních funkcí organismu.

• Například někdo může mít skryté problémy se srdcem. Zatímco nehlúpne s hladovkami, ani o tom neví. No ve chvíli, kdy začne hladovět, může se mu „ozvat“ srdce.
• Nebo pokud má někdo oslabenou imunitu, nemusí o tom vědět. Zatímco se stravuje vcelku normálně, i oslabená imunita dokáže „udržet“ zdraví v normálu. No pokud takto oslabený organismus začneme bičovat hladovkou, imunitní systém selže a výsledkem „ozdravné hladovky“ může být těžký zápal plic nebo jiná (zbytečná) nemoc.
• Nebo někomu mohou slabší fungovat nadledvinky, o čem neví. Když dojde k takovému extrémnímu výkyvu, jako je hladovka, tak se „odkryje“ toto oslabení nadledvin s příslušnými následky.

Starší člověk může již po jednodenním hladovění zaznamenat značné zhoršení zdravotních problémů. Imunitní systém iu zdravého člověka začíná selhávat již třetí až pátý den od začátku hladovky.

Cesta zpět je zarúbaná

Předpokládejme, že jste hladovku přežili. Chcete s ní přestat. No to také není tak jednoduché. Metabolismus je po hladovění značně zpomalený, ale psychika vás již láká něco dobré si konečně zobnout. Zpomalený metabolismus však znamená, že tělo je zvyklé – přeženu to – na nulový příjem. Cokoliv malé teď sníte, bude tělo považovat za cenný zdroj energie, kterou zatím tak šetří. I při „ptačí porci“ se nyní stane, že energie bude nadbytek. Nadbytek proto, že organismus pracuje úsporně. Dáte si pár porcí lehkého jídla a okamžitě se začnou tvořit tukové zásoby, hoc kdybyste nebyli začínali s hladovkou, při stejném příjmu energie byste hubli.

Je to proto, že změny v organismu neprobíhají rychle. Pokud je metabolismus zpomalený, pár porcí jídla ho nedokázal „nastartovat“. Metabolismus se začne měnit někdy až po několika týdnech. Takže není jednoduché říci, co po hladovce. Pokud nechcete bleskově přibrat, měli byste po takové hladovce postupně přidávat tak malé množství jídla, abyste nepřibrala. Ale to znamená, že po hladovce byste další (nejméně) týdny vlastně téměř nic nejedli. Takový stav však může skončit kolapsem zdraví podobně, jako je známé z případů mentálních anorektiček (viz závěr článku).

I zde platí – vše je individuální. Někomu se takové dlouhodobé hladovění nezpůsobí nic, u jiného se projeví poškozením pleti, jinému může selhat srdce …

Po hladovce by tedy bylo třeba několik měsíců „zrychlovat“ metabolismus a „hasit škody“ způsobené hladověním. Oslabené svaly lze zachráníte činkami. Horší je to, že některé změny způsobené hladovkou už mohou být neopravitelné. Funkce, které v době zdraví fungovaly jako – tak dobře se během hladovky mohou poškodit. Natrvalo.

Jak po hladovce udržet hmotnost …

Výsledkem hladověním snížené hmotnosti tedy je, že po týdnech hladovění (pokud jste to přežili) začínáte postupně přecházet na stravovací styl zvaný racionální výživa. To je jediná cesta, jak zase nepřibrat.

Pokud se po hladovce vrátíte ke konzumaci běžných jídel, zákonitě jste zpět v energetickém přebytku a znovu-přibrání. Je to jen otázkou času. To je nejčastější důsledek hladovky. Oslabené tělo po hladovce dostane nadbytek energie a bleskově přibere. Oslabené svaly, které se značným dílem podíleli na úbytku „váhy“ hladovkou už objem nenabírat. To by chtělo posilovnu a profesionálního trenéra. Hladovkár však zpravidla přibere na stejnou hmotnost, jakou měl před hladovkou. Přibere tedy mnohem více tuku, než měl předtím.

To vše proto, že přejít na „zdravou stravu“ opravdu není jednoduché. Nestačí mít „rozpis na týden“. Je třeba vědět.

Kdo není schopen, nebo ochoten nastudovat si zásady stravování před hladovkou, určitě si to nenaštuduje ani po jejím skončení. Jasná věc, že pak zase přibere. Vždyť neví, co by měl jíst a kolik. No a kdo si nastuduje základy výživy, rychle pochopí, jak nesmyslným pokusem je hladovka.

Pokud se přece dokážete stravovat zdravě, dokážete hubnout bez toho, abychom museli vystavit organismus tak extrémní situaci, kterou vyhodnotí jako ohrožení života. Není třeba spouštět kompenzační mechanismy určené pro záchranu života v extrémní situaci hladu. Mechanismy, které mohou nadlouho, nebo navždy poškodit fungování vašeho jediného těla.

Hladovka je uznávána :-(

Uvědomuji si, že tato tvrzení napadnou ti, kteří na hladovku věří. Budou tvrdit, že „hladovka je lék“, tělo že je je „moudré“ a podobné žvásty. Podloží to „tisíciletými zkušenostmi národů a kultur“ (bez konkrétních důkazů).

Nevěřte jim. Lidé tisíciletí umírají na nejrůznější nemoci. Kdyby opravdu stačilo trochu si pohled, věřte tomu, že by se o tom vědělo. Ale bohužel, nestačí to. Hladovka může být (bývá) poslední oporou a nadějí pro člověka umírajícího na rakovinu. Znal jsem několika, kteří to opravdu zkoušeli. Nefungovalo to. Je zcela irelevantní, jak tento fakt „Okecie“ příznivci hladovky, jako „vysvětlí“ proč jejich zázračná hladovka náhodou v jednotlivém případě nefungovala. Faktem je, že na rakovinu se umírá a na hladovění také.

Možná uslyšíte názory lidí, kteří hladovkou dosáhli lepší pocit, více zdraví a podobně. Znovu tvrzení, které těžko podložit. Když se věci vytrhnou z kontextu, znějí dobře. Například někdo vám bude tvrdit, že se hladovkou zbavil dlouholetého ekzému, nebo bouchání srdce. Ale velmi snadno může jít jen o to, že byl alergický na některou potravinu. Vyloučení této potraviny by mělo stejný účinek, jako hladovka. Proto, pokud vám někdo bude říkat, jak se mu osvědčily různé postní dny, či víkendy, nevěřte tomu, že se jedná právě o účinky hladovky. Ve hře mohou být zcela jiné faktory o kterých dotyčný propagátor hladovění nemusí ani vědět.

Pokud se přece jen nemíníte řídit radou NEHLADUJTE, radím vám, konzultujte jakoukoli hladovku se svým lékařem. Nenechte se nabulíkať alternatívcami, kteří sice vědí dávat překrásné sliby, ale žádné záruky a důkazy. Hladovka může poškodit vaše zdraví. Možná neublížila 25 leté kolegyni, může zabít 45 ročního kolegu, který se po ní opičí. Možná vám neublíží tři „očistné víkendy“, ale čtvrtý „očistný víkend“ ve vás spustí nějaký proces, který se vůbec nemusel spustit. A komu se pak půjdete stěžovat?

Obtíže při hladovce

Podívejme se nakonec na některé důsledky, jaké přinese hladovění, typické jsou u dívek s mentální anorexií. No pokud se pro hladovku (mentální anorexii – anorexie znamená nejíst) rozhodne kdokoliv, hrozí mu stejné následky.

• Snadná únavnost, slabost.
• Ospalost, ale často nespavost – poruchy spánku.
• Snížený krevní tlak, někdy závratě. Problémy s krevním oběhem, nepravidelný tep, srdeční potíže. Degenerace svalových vláken srdce (vliv nedostatku draslíku, hořčíku, esenciálních aminokyselin a vzestupu volných mastných kyselin)
• Pocit zimy, zimomřivost, později i objektivní snížena tělesná teplota.
• Problémy s pletí. Mírně žloutnutí, schnutí až praskání, některé změny nejsou vratné.
• Řídnutí vlasů, zvýšená lámavost vlasů, nehtů, vlasy jsou suché, vypadávají. Při častějších hladovkách (mentální anorexie) zvýrazněný růst ochlupení.
• Zhoršení stavu zubů, výskyt kazu.
• U žen nepravidelná menstruace, nebo až vypadnutí menstruace.
• Chudokrevnost.
• Zvyšování se hladiny cholesterolu v krvi.
• Projevy dehydratace, riziko rozvratu minerálový metabolismu, riziko selhání ledvin.
• Nedostatek vitamínů, minerálů a stopových prvků
• Odvápňování kostí, později je vyšší riziko zlomeniny
• Urychlí se rozvoj Osteoporosis
• Oslabení imunitního systému.
• Zpomalení růstu a vývoje pokud hladovku drží mladí lidé.
• Po hladovce a znovupribratí velmi vysoká pravděpodobnost vzniku celulitidy.

Myslete na to, že hladovka = mentální anorexie. Ať ji už držíte dva dny, nebo 5 let s pauzami. Hladovka je špatný nápad a proto vám doporučuji, abyste po ní nikdy nesáhli. Jezte pravidelně kvalitní potravu. Zdravá výživa je bezpečný způsob, jak se zbavit nadváhy az ní plynoucích zdravotních problémů.

Při hubnutí hladovět nemusíte, ale dychtivé obžerství musí skončit.

První věc, která tlustého člověka napadne, když chce zhubnout, je dieta. Přesněji – redukční dieta, naprosto přesně – hladovka. Ať to je za námi co nejdřív, řeknete si. Zkusíte to, ale hubnutí nějak nepřichází. Nadváha neustupuje a hladovka je pěkně otravná! Po pár dnech jste leda tak namorousení a všechno je nanic.

Soustavný hlad vás štve. Jste nepříjemní na své blízké a hubnutí pořád nikde. Váha dokonce jako by stoupala. Uběhly čtyři dny hladovky a takhle máte žít celé týdny!? Kde jsou mé čokoládové trubičky? Kašlu na to. Řeknete si a rezignujete.

Jestli chcete zhubnout, musíte jíst. Málo, ale naprosto pravidelně.

• Komentáře k článku (6)